Zásilky e-commerce

Ano, pokud očekávaný objem dovozů povede ke vzniku vyššího potenciálního celního dluhu, je nezbytné, aby výše souborné jistoty této skutečnosti odpovídala.

Pokud již máte povolení souborné jistoty, ve většině případů nepůjde o zavedení nového režimu, ale o změnu stávajícího povolení, konkrétně o navýšení referenční částky.       

V případě, že je jistota poskytována formou bankovní záruky, je nutné včas řešit navýšení i na straně banky, protože bez dostatečné jistoty nebude možné pokrýt všechny vznikající celní dluhy.
       

                         

       

U vysokých objemů zásilek, zejména v režimu H7, může mít nový systém významný dopad na cash flow.      

Z praktického hlediska je standardním řešením využití odkladu platby, který umožňuje hradit kumulovaný celní dluh až po skončení zúčtovacího období.      

Podmínkou však je, aby byl tento režim kryt odpovídající soubornou jistotou. Bez správně nastavené jistoty a povolení k odkladu platby může být financování takto vysokých objemů velmi náročné. U deklarantů s vysokými denními objemy je proto klíčové sladit výši jistoty, interní procesy a platební mechanismy.​     

 
     

     

U e-commerce zásilek se vychází ze standardního rámce zajištění prostřednictvím záruční listiny typu 1b. 

Ta se používá ve dvou základních variantách:

a) bez DPO (bez odkladu platby)

b) s DPO (s odkladem platby)

Rozdíl spočívá v tom, zda je jistota navázána na režim odkladu platby, nebo slouží pouze k zajištění jednotlivých dluhů bez odkladu. Informace, které zaznívaly o jiných typech nebo písmenech, souvisí spíše s jinými instituty nebo zjednodušeními; pro běžný e-commerce režim se vychází z tohoto standardního nastavení.
 

                       

    

Ne, tento postup není možný.
Režim odkladu platby je konstruován tak, že celní dluhy, které vzniknou v rámci určitého období, se hradí až po skončení tohoto zúčtovacího období, typicky po jeho uzavření a následné splatnosti.
Nelze tedy průběžně „předbíhat“ splatnost tím, že by deklarant dluh uhradil například již čtvrtý den. Systém je nastaven na vyúčtování a úhradu jako celku, nikoli na individuální předčasné platby jednotlivých dílčích dluhů.​               

V této oblasti došlo k významné změně.
Česká národní banka zavedla službu, díky které je možné přijímat potvrzení o platbách i během víkendů.
To znamená, že systém může automaticky přijímat potvrzení o úhradě z ECDC i v sobotu nebo v neděli a pokud jsou splněny další podmínky pro propuštění, může dojít k automatickému propuštění zásilky i o víkendu, bez nutnosti čekat na pracovní den.

     

Monitoring čerpání souborné jistoty je odpovědností držitele povolení.
Podle čl. 157 prováděcího nařízení k UCC je každý subjekt povinen zajistit, aby výše jistoty odpovídala skutečnému nebo potenciálnímu celnímu dluhu.
Z praktického hlediska je proto nezbytné nastavit si vlastní interní systém sledování čerpání jistoty, který bude vycházet z:
 -podaných celních prohlášení,
-vzniklých celních dluhů,
-provedených plateb,
-a uvolněných částek jistoty.
 Spoléhat na externí monitoring není vhodné; řízení limitu jistoty je plně v kompetenci držitele povolení.

                       

    

Ne, tato kombinace není možná.
V režimu přímého zastoupení je dlužníkem vždy výhradně dovozce (deklarant), nikoli zástupce.
Odklad platby je však vždy vázán na osobu dlužníka. Pokud by chtěl odklad platby využívat zástupce (např. celní agent), musel by vystupovat jako nepřímý zástupce, tedy jako spoludlužník.                       

Rozhodující není datum podání celního prohlášení, ale okamžik jeho přijetí, resp. předložení zboží.
Pokud je celní prohlášení typu D podáno před 1. červencem 2026, ale zboží bude předloženo až po tomto datu, dojde při přijetí k nové validaci podle aktuálních pravidel. V takovém případě může být původní podání odmítnuto, například proto, že obsahuje již neplatné kódy nebo neodpovídá novým požadavkům.
Zároveň bude celní dluh stanoven podle nové právní úpravy, tedy včetně uplatnění cla 3 EUR.

Deklarant má v takové situaci dvě možnosti:
 -podat nové celní prohlášení podle aktuálních pravidel,
-nebo ještě před předložením zboží požádat o opravu původního celního prohlášení typu D.​​  

V zásadě se postupuje podle standardních pravidel celního řízení.
Nicméně u e-commerce zásilek do 150 EUR prodaných na dálku je třeba počítat se zásadní změnou:
Pokud je zboží již propuštěno do volného oběhu a následně je zásilka vrácena (např. nepřevzatá zákazníkem), nebude možné standardně žádat vrácení cla 3 EUR prostřednictvím zrušení celního prohlášení po propuštění.
Nelze tedy vycházet z dosavadní praxe plošné refundace těchto případů.                     

Požadavky na popis zboží se liší podle typu celního prohlášení:
H1:
-Popis musí odpovídat úrovni 10místného zařazení (kombinovaná nomenklatura + TARIC).
-To znamená, že musí být velmi konkrétní, detailní a jednoznačný, aby bylo možné přesně určit sazební zařazení.
H7:
-Popis musí odpovídat úrovni 6místného kódu (HS).
-Požadavek je méně detailní než u H1, ale stále musí být natolik přesný, aby umožnil správné zařazení zboží.                     

Celní správa je si zvýšené zátěže vědoma a kapacita systému je průběžně sledována a upravována.
Současně je kladen důraz na kvalitu vstupních dat. Neúplná nebo chybná data mohou vést ke zpožděním a dalším komplikacím při zpracování. 

Ano, aplikace eCeP bude zachována, její využití však bude omezeno na užší okruh případů.
Pokud je u zásilky použit:

•  IOSS,
• zvláštní režim,
• nebo je podání provedeno zástupcem či přepravcem,

 pak celní prohlášení nepodává příjemce sám.
eCeP tak zůstává pouze jako reziduální nástroj pro případy, kdy není využit žádný z uvedených režimů ani zastoupení.​ 

Používá se tzv. kaskáda deklaranta, a to v následujícím pořadí:
Pokud je použit IOSS – deklarantem je osoba využívající IOSS nebo její nepřímý zástupce.
Pokud IOSS použit není, ale je využit zvláštní režim – deklarantem je uživatel tohoto režimu nebo jeho nepřímý zástupce.
Pokud není ani IOSS, ani zvláštní režim – deklarantem je nepřímý zástupce dovozce.
Teprve pokud se neuplatní žádná z předchozích možností, může deklarantem reziduálně být samotný příjemce.
 
U zásilek s IOSS číslem tedy nesmí být deklarantem spotřebitel.​ 

Ne, žádná plošná výjimka není plánována.
Je třeba počítat s tím, že u zásilek propuštěných do volného oběhu nebude možné clo 3 EUR standardně vracet u vrácených nebo nepřevzatých zásilek. 

Ano, AEO představuje významný benefit.
Proces jeho získání však probíhá ve standardních lhůtách a podléhá standardnímu prověřování.
Pokud bude žádost připravena kvalitně a kompletně, lze očekávat hladší průběh. Doporučuje se před jejím podáním kontaktovat příslušné pracoviště a konzultovat požadavky na dokumentaci. 

Dary mezi fyzickými osobami nespadají do režimu prodeje na dálku (e-commerce), a proto se na ně nevztahuje možnost využití zjednodušeného celního prohlášení typu H7.
Od 1. července 2026 proto platí, že:
 zásilky mezi fyzickými osobami (dary) musí být deklarovány standardním celním prohlášením typu H1,
zjednodušené prohlášení H7 nelze pro tyto zásilky použít, protože je vyhrazeno pro zboží prodávané v rámci prodeje na dálku.
Současně platí, že:
-osvobození od cla u darů se uplatňuje pouze do hodnoty 45 EUR,
-identifikace daru se i nadále provádí prostřednictvím příslušného kódu doplňkového režimu (C08 / 08C) v rámci standardního celního prohlášení.