V předmětné žádosti, která je jednoznačně vymezena jako žádost o poskytnutí informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), žadatel požádal o poskytnutí těchto informací:
1. Kdo je věřitelem pohledávky představované pravomocně uloženou pokutou v okamžiku, kdy její vymáhání provádí Celní úřad pro Jihomoravský kraj?
2. Kdo je věřitelem pohledávky představované paušálními náklady řízení v okamžiku, kdy jejich vymáhání provádí Celní úřad pro Jihomoravský kraj?
3. Kterému konkrétnímu subjektu je po úspěšném vymožení poukázána vymožená částka pokuty?
4. Kterému konkrétnímu subjektu je po úspěšném vymožení poukázána vymožená částka paušálních nákladů řízení?
5. Uveďte právní předpis nebo interní akt řízení, ze kterého Celní úřad při určení věřitele těchto pohledávek vychází.
6. Pokud Celní úřad disponuje dokumentem (například metodickým pokynem, stanoviskem nebo jiným interním dokumentem), který upravuje, kdo je věřitelem těchto pohledávek nebo komu náleží vymožené plnění, žádám o poskytnutí jeho kopie, případně o poskytnutí jeho anonymizované verze, pokud obsahuje informace chráněné zákonem.
V předmětné žádosti žadatel dále uvedl, že touto žádostí nepožaduje vytvoření nové informace ani právní
posouzení, nýbrž poskytnutí existujících informací, údajů a dokumentů, kterými CÚ disponuje nebo které
vyplývají z jeho evidence. V případě, že CÚ některou z požadovaných informací nebo dokumentů
nedisponuje, tak žadatel požádal, aby tato skutečnost byla výslovně uvedena u příslušného bodu žádosti.
Po posouzení předmětné žádosti CÚ v Brně jako povinný subjekt ve smyslu ust. 2 odst. 1 informačního
zákona, v souladu s ust. § 14 odst. 5 písm. d) informačního zákona poskytuje následující informace.
CÚ v Brně předně uvádí, že pojem „věřitel“, který žadatel používá v bodech 1, 2, 5 a 6 předmětné žádosti,
není pojmem běžně užívaným právními předpisy upravujícími placení peněžitých plnění a výkon dělené
správy dle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“). Právní
úprava v této oblasti totiž pracuje zejména s pojmy správce daně, příslušnost ke správě placení, příjemce
výnosu daně, orgán veřejné moci, který peněžité plnění uložil apod. Z tohoto důvodu je níže uvedená
odpověď formulována s použitím terminologie odpovídající platné právní úpravě.
Posouzení toho, kdo je v jednotlivých situacích „věřitelem“ ve smyslu terminologie použité žadatelem, by
současně vyžadovalo vytvoření nového právního rozboru, nikoliv poskytnutí existující informace a povinnost
poskytovat informace informačního zákona se na vytváření nových informací ani poskytování právních
stanovisek nevztahuje.
K bodu 1 a 2
„Kdo je věřitelem pohledávky představované pravomocně uloženou pokutou v okamžiku, kdy její vymáhání
provádí Celní úřad pro Jihomoravský kra?“ a „kdo je věřitelem pohledávky představované paušálními náklady
řízení v okamžiku, kdy jejich vymáhání provádí Celní úřad pro Jihomoravský kraj“?
Jak již bylo uvedeno výše - věřitel je pojem soukromého práva, který se při správě placení veřejnoprávních
pohledávek nepoužívá a veřejnoprávní úprava, v tomto konkrétním případě daňový řád s tímto pojmem v
rámci tzv. dělené správy nepracuje. Ustanovení § 162a daňového řádu upravuje příslušnost ke správě
placení. Příslušnost je celnímu úřadu dána buď zákonem nebo na základě žádosti orgánu veřejné moci.
Vybrané nebo vymožené peněžité plnění se dále převádí příjemci výnosu daně buď na základě příslušného
hmotněprávního zákona nebo na základě zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění
pozdějších předpisů.
Výnosy vymožených pokut a nákladů řízení jsou příjmem veřejného rozpočtu, tedy státního rozpočtu,
rozpočtů územně samosprávných celků nebo rozpočtu fondů. Velmi zjednodušujícím závěrem je možné
konstatovat, že „věřitelem“ z pohledu správy daní a výkonu dělené správy je stát, orgán územního
samosprávného celku nebo jiný orgán veřejné moci, do jehož rozpočtu vymožené plnění směřuje.
K bodu 3 a 4
„Kterému konkrétnímu subjektu je po úspěšném vymožení poukázána vymožená částka pokuty“ a „kterému
konkrétnímu subjektu je po úspěšném vymožení poukázána vymožená částka paušálních nákladů řízení?“
Konkrétní subjekt, kterému se výnos zasílá, je určen konkrétním zákonem, dle kterého je peněžité plnění
uloženo. Zákonů v oblasti dělené správy s návazností na celní úřad je cca 330, tyto jednotlivé zákony určují,
kdo je příjemcem vymoženého peněžitého plnění. Jak je uvedeno výše, vymožené částky jsou zasílány do
státního rozpočtu, rozpočtů územně samosprávných celků nebo rozpočtu fondů, přičemž dochází také ke
kombinacím různých příjemců v procentuálním dělení daném jednotlivým zákonem.
K bodu 5
„Uveďte právní předpis nebo interní akt řízení, ze kterého Celní úřad při určení věřitele těchto pohledávek
vychází.“
Pokud je v otázce pojmem „věřitel“ myšlen příjemce výnosu vymožené částky (viz výše), vychází se ze znění
jednotlivých zákonů, podle kterých jsou peněžitá plnění ukládána. Žádný interní akt řízení neurčuje, která
konkrétní osoba je příjemcem výnosu vymožených plnění.
K bodu 6
„Pokud Celní úřad disponuje dokumentem (například metodickým pokynem, stanoviskem nebo jiným
interním dokumentem), který upravuje, kdo je věřitelem těchto pohledávek nebo komu náleží vymožené
plnění, žádám o poskytnutí jeho kopie, případně o poskytnutí jeho anonymizované verze, pokud obsahuje
informace chráněné zákonem“
Pro výkon tzv. dělené správy disponuje CÚ v Brně metodickou informací Generálního ředitelství cel č.
98/2026 Obecné zásady činnosti celního úřadu při výkonu dělené správy a postupy při správě platebních
povinností podle některých vybraných zákonů dělené správy. Tato metodická informace však obsahuje
pouze obecné informace pro výkon dělené správy, nikoliv výčet konkrétních subjektů, kterým náleží to které
vymožené peněžité plnění. S ohledem na rozsáhlost agendy dělené správy je celním úřadům na intranetu
CS k dispozici pomůcka s názvem „Přehled zákonů v oblasti dělení správy“, ze které je možné vyčíst
konkrétní rozpočet, do něhož náleží vybrané nebo vymožené peněžité plnění. Obsah této pomůcky poskytuje
CÚ v Brně v příloze tohoto sdělení.
Číselník druhů příjmů a zúčtovacích symbolů (1).pdf
Přehled zákonů v oblasti dělené správy k 1.7.2026 (1).pdf
