1) na jaké druhy dluhů se uvedená možnost vztahuje, na všechny, na dluhy vůči státním institucím nebo pouze dluhy vymáhané Celní správou ? Pokud vůči dluhům státní správy, vyjmenujte všechny dané instituce.

2) k zajištění značek, případně vozidla dojde v případě dluhu u řidiče, vlastníka vozidla nebo provozovatele ?

3) od jaké částky má Celní správa možnost uplatnit zajištění značek a od jaké částky má možnost zajištění celého vozidla ?

4) pokud ani při zajištění vozidla dluh není uhrazen, např. dotyčný odmítá, jaký je další postup se zajištěným vozidlem ?

5) sdělte mi, zda-li se zabavení značek, případně vozidla uplatní i v případě, že řidič:- řídí autobus MHD- přepravuje osoby na základě živnostenského oprávnění, např. přeprava osob mikrobusem, taxi apod. - řídí vozidlo autosalonu, tzv. Zkušební jízda- řídí vozidlo bez vědomí vlastníka vozidla, např. vzal si svévolně klíče- řídí vozidlo z autopůjčovny

6) v jakých případech naopak Celní správa nemůže, nesmí zajistit vozidlo ?

7) pokud dojde k zajištění značek, vlastník vozidla s tím nesouhlasí a nechá si vystavit nové značky, dopouští se tím něčeho ? 

​Dotazujete se na možnost povinného subjektu zadržet registrační značky vozidla, případně celé vozidlo, pokud je zjištěna dlužná částka. Jedná se o dva relativně samostatné právní instituty, které jsou zakotveny v zákoně 

č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zk. č. 17/2012 Sb.“). Prvním institutem je oprávnění celníka požadovat uhrazení nedoplatku na pokutách za dopravní přestupky (s možností zadržet registrační značky nebo zabránit v jízdě motorového vozidla v případě neuhrazení předmětných nedoplatků), které je stanoveno v ust. § 35b a násl. zk. 17/2012 Sb. Bližší informace k tomuto institutu naleznete také na webových stránkách povinného subjektu, konkrétně zde Nezaplacené pokuty za dopravní přestupky | Celní správa ČR. Druhým​ institutem je oprávnění orgánů celní správy zadržet věc pro účely úhrady nedoplatku evidovaného u orgánu celní správy nebo orgánu finanční správy, které je stanoveno v ust. § 11f odst. 1 písm. b) zk. č. 17/2012 Sb. Na internetových stránkách Metodika | Celní správa ČR je veřejnosti k dispozici Metodická informace Generálního ředitelství cel č. 206/2025 Zadržení věci pro účely úhrady nedoplatku evidovaného u orgánu Celní správy České republiky nebo orgánu Finanční správy České republiky Metodika | Celní správa ČR, ve které se můžete dočíst podrobnosti k tomuto institutu.

Povinný subjekt se domnívá, že Vaše dotazy směřovaly k prvnímu zmíněnému institutu, tj. možnosti celníka 

zadržet registrační značky vozidla nebo zabránit v jízdě motorového vozidla, a v tomto směru na ně odpovídáme.

Otázka č. 1:

Na jaké druhy dluhů se uvedená možnost vztahuje, na všechny, na dluhy vůči státním institucím nebo pouze dluhy vymáhané Celní správou ? Pokud vůči dluhům státní správy, vyjmenujte všechny dané instituce

Odpověď:

Oprávnění celníka požadovat úhradu nedoplatku při kontrole vozidla a případně přistoupit k dalším opatřením se vztahuje výhradně na nedoplatky na pokutách za dopravní přestupky. Toto oprávnění vyplývá z ustanovení 

§ 35b odst. 1 zk. č. 17/2012 Sb. podle něhož je celník při kontrole dopravních prostředků oprávněn požadovat po řidiči motorového vozidla uhrazení jeho nedoplatku na dopravní pokutě nebo nedoplatku na dopravní 

pokutě provozovatele kontrolovaného vozidla. Jak vyplývá také z metodické informace č. 14/2025 (viz Metodika | Celní správa ČR) upravující postup při výběru nedoplatku na pokutě za dopravní přestupek, uvedené oprávnění se vztahuje na pokuty uložené podle zákona o silničním provozu, zákona o pozemních komunikacích nebo zákona o silniční dopravě, tedy na nedoplatky na dopravních pokutách, nikoli na jiné nedoplatky evidované u orgánů povinného subjektu.

Otázka č. 2:

K zajištění značek, případně vozidla dojde v případě dluhu u řidiče, vlastníka vozidla nebo provozovatele ?

Odpověď:

Podle § 35b odst. 1 zk. č. 17/2012 Sb. je celník oprávněn požadovat úhradu nedoplatku buď po řidiči motorového vozidla, nebo nedoplatku na dopravní pokutě provozovatele kontrolovaného vozidla. Dluh tedy nemusí být evidován pouze u řidiče vozidla, postačí, že je evidován u provozovatele vozidla, jehož vozidlo je při kontrole zastaveno. Tento postup je popsán rovněž v čl. 3 metodické informace č. 14/2025.

Otázka č. 3:

Od jaké částky má Celní správa možnost uplatnit zajištění značek a od jaké částky má možnost zajištění celého vozidla ?

Odpověď:

Právní úprava nestanoví minimální výši nedoplatku, od které by bylo možné uvedené oprávnění využít. Pokud je tedy při kontrole vozidla zjištěn evidovaný nedoplatek na dopravní pokutě, může celník postupovat podle § 35b až § 35c zk. č. 17/2012 Sb., bez ohledu na jeho výši.

Otázka č. 4:

Pokud ani při zajištění vozidla dluh není uhrazen, např. dotyčný odmítá, jaký je další postup se zajištěným vozidlem ?

Odpověď:

Pokud není nedoplatek na dopravní pokutě na místě kontroly uhrazen, může celník postupovat podle § 35c zk. č. 17/2012 Sb. V takovém případě celník přikáže řidiči jízdu na nejbližší vhodné místo z hlediska bezpečnosti a plynulosti silničního provozu a následně může:

a) zadržet tabulky registrační značky vozidla, nebo

b) zabránit vozidlu v jízdě použitím technického prostředku.​