Dne 11.08.2024 jsem podal podnět k prošetření podezření na možné krácení spotřební 

daně při prodeji šumivých vín označených klamavě za vína perlivá. K závěru o podezření na 

možné krácení na spotřební dani mne vedl rozbor akreditované laboratoře společnosti LIPERA 

s.r.o., IČ: 26306891, se sídlem na adrese 687 63 Boršice u Blatnice 300, provozovna na 

adrese 691 02 Velké Bílovice, Podivínská 1470, které jsem zadal provedení analytického 

rozboru se zaměřením na ověření přetlaku v lahvích u 24 vzorků vín (laboratoři byly předány 

dvě láhve od každého vzorku) označených při jejich prodeji spotřebiteli jako vína perlivá.

Provedeným rozborem bylo, dle této laboratoře akreditovanou metodou ověřeno, že 

v případě 20 (ze 24) vzorků došlo k překroční maximální hranice přetlaku, která je pro perlivá 

vína stanovena na max. 2,5 baru, přičemž 13 vzorků překročilo hranici 3 barů stanovenou jako 

minimální pro šumivá vína a 7 vzorků nebylo možno zařadit ani do kategorie perlivých vín ani 

do kategorie šumivých vín v důsledku toho, že tyto vzorky překračují horní hranici přetlaku 

stanovenou pro perlivá vína, avšak nedosahují minimální hranice stanovené pro vína šumivá. 

Analogický podnět jsem podal na SZPI, která provedla šetření a výsledkem její kontroly 

nebylo zjištěno překročení zákona. Zprávu SZPI přikládám.

Přesto však stále existuje podezření na možné krácení na spotřební dani, neboť jako 

laikovi mi přijde zvláštní tak významný rozpor mezi zjištěními dvou akreditovaných laboratoří. 

Z toho důvodu jsem dnešního dne zaslal SZPI podle zákona o svobodném přístupu 

k informacím dotazy, kterými žádám upřesnit některé otázky zkoumání přetlaku – dotaz 

přikládám.

​Předně je nutné upozornit na skutečnost, že povinný subjekt není oprávněn k závaznému 

výkladu právních předpisů v konkrétním případě (touto kompetencí jsou nadány pouze 

soudy). Posouzení aplikace daňových předpisů 

v konkrétním případě je zcela v kompetenci místně příslušného správce daně. Povinný subjekt může na výše 

uvedenou žádost odpovědět pouze v obecné rovině, a to výlučně na základě údajů uvedených ve Vaší žádosti.

Dále povinný subjekt považuje za nutné připomenout, že celní správa, jakožto správce 

(nejenom) spotřební daně z vína a meziproduktů, je v souladu s ust. § 9 odst. 1 a taktéž ust. § 

52 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, vázána mlčenlivostí.

Povinný subjekt se prostřednictvím dotčených celních úřadů zabýval Vaším podnětem velmi 

podrobně. Na jeho základě bylo prověřeno 37 daňových subjektů a v rámci vykonaných 

místních šetření bylo odebráno celkem 24 vzorků, u kterých správce daně nabyl pochybnosti 

o správném zdanění. Jednalo se o lahve vína uzavřené jinou než hřibovitou zátkou, upevněnou 

zvláštním úchytným zařízením, která by v souladu s ustanovením § 93 odst. 2 zákona č. 

353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o 

spotřebních daních“), jasně definovala víno jakožto šumivé. Tyto vzorky (především vína typu 

„prosecco“) byly analyzovány Celně technickou laboratoří (která je akreditována k příslušným 

rozborům), mimo jiné, za účelem stanovení přetlaku v láhvi. Celně technická laboratoř 

použila jako metodu stanovení zkoušku V02-14(OIV MA-AS3 14-01), která stanoví celkový 

obsah CO2 a z této hodnoty se vypočítává teoretická hodnota přetlaku v láhvi, jenž je odvozen 

pouze od obsahu CO2, což koresponduje přímo s výše uvedeným ustanovením zákona o spotřebních daních
(„…nebo které při uzavřeném obsahu při 20 °C mají přetlak 3 bary a více, 

který lze odvodit z přítomnosti rozpuštěného oxidu uhličitého…“). Z výsledků vyplynulo, že 

23 analyzovaných vzorků vín z celkových 24 odebraných vzorků vykazovalo nižší 

hodnotu přetlaku CO2, než je hranice stanovená zákonem o spotřebních daních pro 

šumivá vína. U jediného z analyzovaných vzorků vín byl přetlak CO2 v hraničních 

hodnotách, kdy s přihlédnutím ke stanovené nejistotě měření lze tyto výsledky interpretovat 

ve prospěch subjektu. 

Z výše uvedeného je patrné, že se obava o správné zdanění těchto typů vín nepotvrdila. Pro 

vysvětlení považujeme za vhodné uvést, že správce daně z vína a meziproduktů vychází pro 

stanovení předmětu daně pouze ze zákona o spotřebních daních, který rozlišuje vína na tichá a 

šumivá (případně meziprodukty) a pojem „perlivé víno“ nezná. Chybné označení vína na 

etiketě spadá v rámci kontrolní činnosti do kompetence Státní zemědělské a potravinářské 

inspekce, nikoli celní správy, a nemusí vždy znamenat, že daný výrobek byl nesprávně zdaněn 

(jak ukázaly výsledky našeho šetření).