Celní správy členských států Evropské unie se od své tradiční role, kterou je výběr cla a daní, stále více přesouvají do pozice dozorového orgánu chránícího spotřebitele, rovné podnikatelské prostředí a vnitřní bezpečnost v EU. Jejich současnou velkou výzvou je vymáhání mezinárodních sankcí a zabránění jejich obcházení. Česká celní správa je jedním z hnacích motorů v prohlubování mezinárodní spolupráce celních orgánů členských států a institucí EU v této oblasti.
První a zcela zásadní iniciativa Celní správy ČR se projevila již za předsednictví ČR v Radě EU v oblasti cel, během něhož byla jednou z jejích hlavních priorit spolupráce celních a jiných příslušných orgánů v boji proti nezákonnému obchodu se zbožím a technologiemi strategické povahy, tj. zboží dvojího užití a vojenského materiálu, které mohou být zneužity k vojenským účelům, zbrojení a zastrašování. Výsledkem této iniciativy bylo vytvoření unijní sítě expertů pro vymáhání kontrol strategického obchodu a vyšetřování v oblasti strategických komodit s názvem STEIN, jejíhož vedení se pro období 2024-2025 jako první ujali právě čeští celníci. Hlavním smyslem této sítě je usnadňovat výměnu zkušeností a informací mezi příslušnými orgány EU s cílem zlepšit efektivitu sankcí v EU a odhalovat organizované skupiny, které se zaměřují na nelegální přepravu citlivého zboží do nepovolaných rukou.
V červnu letošního roku byla zveřejněna studie Hodnocení celních hrozeb (Customs Threat Assessment – CTA), vypracovná pod vedením Francie v rámci Pracovní skupiny Rady EU pro prosazování práva. CTA mapuje nejzásadnější bezpečnostní, ekonomické a legislativní výzvy, kterým čelí evropské celní správy. Dokument se zaměřuje na aktuální trendy v oblasti porušování celních a dalších předpisů spadajících do kompetence celních správ, jako jsou například rozsáhlé zneužívání elektronického obchodu, ohrožování fiskálních zájmů EU, nelegální obchod s omamnými a psychotropními látkami, zbraněmi, zbožím podléhajícím spotřební dani, enviromentální kriminalita či porušování práv duševního vlastnictví. Stanovuje základ pro společné plánování a koordinaci opatření v rámci prosazování práva v oblasti celní spolupráce.
Česká celní správa do studie významně přispěla kapitolou věnovanou obcházení sankcí, v níž analyzuje dopady invaze Ruska na Ukrajinu, která vedla k přijetí rozsáhlých sankčních opatření ze strany EU. Z hlediska celních orgánů jsou klíčovou oblastí tzv. sektorové sankce, tedy sankce vztahující se na zboží. Specifickou pozici pak zaujímají zákazy vývozu zboží a technologií strategické povahy. Kapitola dále upozorňuje na používání zprostředkovatelů, krycích společností, falešné dokumentace či přesměrování obchodu přes třetí země.
S ohledem na existující výzvy a praktické zkušenosti při celním řízení v oblasti sankcí vznesla česká celní správa podnět na zavedení legislativního nástroje, tzv. doložky „catch-all“ do sankční legislativy. Dosavadní praxe ukazuje, že celní orgány z předložených celních dokladů při vývozu zboží nemají vždy dostatečné důkazy o úmyslu obcházet sankce. Teprve to, že pověřené vnitrostátní orgány prošetří případy, u kterých by podle celníků mohlo dojít k obcházení sankcí, může vést k získání dostatečných důkazů pro zamítnutí vývozu. Doposud byl tento nástroj uplatňován v nařízení o kontrole zboží dvojího užití. Díky výborné spolupráci příslušných státních institucí a české diplomacii byl tento nástroj prosazen a přijat v rámci 18. sankčního balíčku. Schválení této doložky je dalším z nástrojů, který umožní zamezit obcházení mezinárodních sankcí. Tato legislativní úprava umožní vývoz pozastavit do vyjasnění konečného určení a účelu zboží.
Doložka dává možnost celním a licenčním orgánům EU zadržet vývoz zboží, které je uvedeno na sankčním seznamu a u nějž mají důvodné podezření, že by mohlo být reexportováno do sankcionované země. Praktickým příkladem může být např. vývoz zařízení pro telekomunikační sítě do Kyrgyzstánu s podezřením, že směřuje dále do Ruska. Celní orgány navrhnou přijetí opatření catch-all, které po důkladném zvážení provede zpravidla licenční orgán. Vývozce následně podá žádost o vývozní povolení a licenční orgán posoudí, zda nehrozí riziko reexportu. Pokud je vyloučeno, lze na základě uděleného povolení zboží vyvézt. V opačném případě je vývoz zakázán a zboží podporující vojenskou agresi Ruska vůči Ukrajině nebude z České republiky vyvezeno.