Dne 30. 6. 2025 vyšel ve Sbírce zákonů zákon č. 218/2025 Sb., kterým
se mění některé zákony v oblasti správy daní a působnosti Celní správy České republiky, zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 69/2010 Sb., o vlastnictví letiště Praha-Ruzyně. Zákon výrazným způsobem novelizuje daňový i správní řád v oblasti tzv. dělené správy (senátní tisk 98). Účinnost zákona je 1. 7. 2025.
Celní úřad je obecným správcem daně vykonávajícím správu placení peněžitých plnění (výběr, vymáhání, nebo výběr i vymáhání) v rámci dělené správy, která jsou příjmem veřejného rozpočtu podle daňového řádu (§ 8 odst. 2 zákona o Celní správě ČR).
Dělená správa věcná i procesní
Ukladatelem je orgán veřejné moci, který ukládá peněžité plnění v režimu správního řádu (např. pokuta za přestupek), výběr a vymáhání zajišťuje obecný správce daně, pokud není speciálním zákonem nebo kompetenčním zákonem ukladatele staveno jinak (§ 106 odst. 2 správního řádu). V takovém případě správní orgán v rozhodnutí o uložení peněžitého plnění uvede bankovní účet příslušného celního úřadu. Variabilním symbolem pro tuzemskou právnickou osobu nebo fyzickou osobu podnikající je identifikační číslo, pro fyzickou osobu rodné číslo ČR. Pro bezchybnou identifikaci platby lze variabilní symbol pro zahraniční osobu zjistit na e-mailové adrese vcp@celnisprava.gov.cz, případně lze pro zahraniční právnickou osobu uvést její ID v zahraničí, pro fyzickou osobu, bez rodného čísla ČR, datum narození ve formátu DDMMRRRR.
Seznam účtů celních úřadů je zveřejněn ve Finančním zpravodaji č. 9/2025 nebo je zveřejněn zde .
Praktický příklad:
Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) uloží fyzické osobě pokutu za přestupek podle § 87 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Vzhledem k tomu, že tímto zákonem, ani kompetenčním zákonem ČIŽP (zákon č. 282/1991 Sb.), není stanovena kompetence ČIŽP k výběru (popř. vymáhání) této pokuty, uvede v rozhodnutí bankovní účet příslušného celního úřadu.
ČIŽP předá příslušnému celnímu úřadu nezbytné údaje o uložení nebo vzniku této peněžité povinnosti, a to ve lhůtě a ve formátu a struktuře podle ustanovení § 162 daňového řádu. Celní úřad po výběru (popř. vymožení) pokuty zajistí dělení výnosu této pokuty v poměru tak, jak určuje tento zákon (§ 88a).
Vykonává-li správu placení peněžitého plnění celní úřad a toto peněžité plnění je uloženo ve správním řízení příkazem na místě (§ 91 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich), převezme platbu na místě správní orgán, který peněžité plnění uložil (§ 106 odst. 6 správního řádu).
Není-li peněžité plnění příjmem státního rozpočtu, zajistí obecný správce daně dělení výnosu tak, jak určuje speciální zákon.
Žádost o výběr nebo vymáhání peněžitého plnění:
Pokud orgán veřejné moci, který peněžité plnění ve správním řízení uložil, vykonává správu placení tohoto peněžitého plnění, může požádat celní úřad o výkon správy placení pouze v případě, jedná-li se o donucovací pokutu při provádění exekuce ukládáním donucovacích pokut, pořádkovou pokutu nebo náhradu nákladů řízení, uložených podle správního řádu (§ 106 odst. 4 a 5 správního řádu).
Žádost obecního nebo krajského úřadu o výkon správy placení nebo o vymáhání
Dle § 106 odst. 3 správního řádu správu placení peněžitého plnění, které uložil orgán územního samosprávného celku, vykonává obecní úřad nebo krajský úřad tohoto územního samosprávného celku. Na žádost tohoto obecního úřadu nebo krajského úřadu vykonává správu placení tohoto peněžitého plnění nebo jej vymáhá obecný správce daně.
Obecní úřad nebo krajský úřad mohou požádat obecného správce daně o výběr a vymáhání, tuto žádost nemohou vzít zpět (§ 162a odst. 2 daňového řádu). Obecný správce daně zajišťuje převod výnosu dle rozpočtového určení, zároveň informuje příjemce výnosu o převodu konkrétních peněžitých plnění.
V souladu s ustanovením § 183 odst. 4 daňového řádu, požádá-li obecní nebo krajský úřad (správce daně) o vymáhání nedoplatku obecného správce daně, dosud vzniklé exekuční náklady dnem podání žádosti zanikají, s výjimkou hotových výdajů.
Praktický příklad:
Obecní úřad uloží právnické osobě pokutu za přestupek podle § 88 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Obecní úřad sice nemá tímto zákonem přímo stanovenou kompetenci k výběru (popř. vymáhání) uložené pokuty, avšak má tuto kompetenci zakotvenu ve svém kompetenčním zákoně (§ 147 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích). Obecní úřad si tak zabezpečí výběr (popř. vymáhání) uložené pokuty sám, avšak má zde možnost o výkon správy placení požádat celní úřad podle § 106 odst. 3 správního řádu.
Pokud tak obecní úřad učiní, dochází tím k přechodu příslušnosti k výkonu správy placení nebo vymáhání tohoto peněžitého plnění, a tuto žádost nelze vzít zpět (§ 162a odst. 2 daňového řádu). Obecní úřad předá příslušnému celnímu úřadu nezbytné údaje o uložení nebo vzniku této peněžité povinnosti, a to ve lhůtě a ve formátu a struktuře podle ustanovení § 162 daňového řádu. Celní úřad po výběru (popř. vymožení) pokuty zajistí převod výnosu této pokuty do rozpočtu stanoveného tímto zákonem (§ 88a), tedy do rozpočtu obce.
Dělená správa věcná
V případě peněžitého plnění, uloženého procesně dle daňového řádu, může správce daně podle § 175 odst. 1 písm. b) daňového řádu požádat celní úřad o vymáhání nedoplatku, který je příjmem veřejného rozpočtu podle § 2 odst. 2 písm. a) až d) daňového řádu.
Tímto způsobem mohou obecní úřady i krajské úřady požádat o vymáhání místních poplatků.
Praktický příklad:
Obec zavedla v souladu s ustanovením § 1 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, povinnost hradit poplatek za komunální odpad. Obecní úřad má v postavení správce poplatku (daně) tímto zákonem stanovenou kompetenci k výběru (popř. vymáhání) tohoto poplatku. Obecní úřad si tak zabezpečí výběr (popř. vymáhání) tohoto poplatku sám, avšak má zde možnost podle ustanovení § 175 odst. 1 písm. b) daňového řádu požádat celní úřad o vymáhání tohoto poplatku, který se pro obecní úřad stal nedoplatkem.
Společné postupy
Místní příslušnost
Místní příslušnost celních úřadů je upravena ustanovením § 13 daňového řádu (není-li speciálním zákonem určeno jinak):
a) u fyzické osoby jejím místem pobytu; pro účely správy daní se místem pobytu fyzické osoby rozumí adresa místa trvalého pobytu občana České republiky, nebo adresa hlášeného místa pobytu cizince, a nelze-li takto místo pobytu fyzické osoby určit, rozumí se jím místo na území České republiky, kde se fyzická osoba převážně zdržuje,
b) u právnické osoby jejím sídlem; pro účely správy daní se sídlem právnické osoby rozumí adresa, pod kterou je právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku nebo obdobném veřejném rejstříku, nebo adresa, kde právnická osoba sídlí skutečně, pokud se tato osoba do těchto rejstříků nezapisuje.
Nelze-li určit místní příslušnost celního úřadu podle výše uvedených pravidel nebo speciálního zákona, je v těchto případech místně příslušný Celní úřad v Plzni.
Územní působnost celních úřadů (§ 6 zákona o Celní správě ČR):
Celní úřad pro Středočeský kraj (Středočeský kraj)
Celní úřad v Brně (Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina)
Celní úřad v Liberci (Liberecký, Ústecký, Královéhradecký a Pardubický kraj)
Celní úřad v Ostravě (Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský kraj)
Celní úřad v Plzni (Plzeňský, Jihočeský a Karlovarský kraj)
Celní úřad v Praze (hlavní město Praha)
Předání údajů pro placení
Předání údajů ke správě placení peněžitého plnění v rámci dělené správy a žádost, kterou orgán veřejné moci žádá obecného správce daně o výkon správy placení nebo vymáhání peněžitého plnění v rámci dělené správy, lze učinit pouze elektronicky ve formátu a struktuře určených a zveřejněných správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup (§ 162 odst. 5 daňového řádu).
Formát a struktura je zveřejněna 
Formát a struktura.zip.
Technické dotazy a testovací zprávy pro ověření funkčnosti lze zasílat na: sbm-vsd@celnisprava.gov.cz.
Pokud ukladatel předpokládá předávání omezeného počtu rozhodnutí a nechce z důvodu hospodárnosti upravit svoji spisovou službu nebo jinou aplikaci, může pro podání ve formátu a struktuře využít formulář, který CS ČR zveřejnila, a který zajistí automatizované vygenerování datových zpráv na místně příslušné celní úřady. Formulář je dostupný
zde: https://forms.celnisprava.cz/aforms.php?action=fill&id_form=250&id_fldr=26.
Nepředání údajů pro placení ve stanoveném formátu a struktuře
Pokud ukladatel nepředá obecnému správci daně údaje ke správě placení peněžitého plnění nebo žádost o výkon správy placení nebo vymáhání peněžitého plnění ve stanoveném formátu a struktuře (nedojde k dodržení § 162 odst. 5 daňového řádu), nedojde k přechodu výkonu správy placení peněžitého plnění na obecného správce daně (s ohledem na přechodná ustanovení platná pro předání údajů a pro žádost učiněnou ode dne 1. 1. 2026). Ukladatel bude o této skutečnosti obecným správcem daně vyrozuměn.
Praktický příklad:
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) uloží právnické osobě pokutu za přestupek podle § 40 zákona č. 272/2013 Sb., o prekurzorech drog. Vzhledem k tomu, že již tímto zákonem, ani kompetenčním zákonem SÚKL (zákon č. 378/2007 Sb.), není stanovena kompetence SÚKL k výběru (popř. vymáhání) této pokuty, uvede v rozhodnutí bankovní účet příslušného celního úřadu.
SÚKL předal příslušnému celnímu úřadu údaje o uložení této peněžité povinnosti, avšak nepřiložil kopii rozhodnutí o jejím uložení s doložkou nabytí právní moci. Celní úřad upozorní SÚKL na uvedený nedostatek a v případě, že SÚKL nápravu stavu neprovede, nedojde k přechodu výkonu správy placení (vymáhání) této pokuty na obecného správce daně (celní úřad), neboť nebyly dodrženy zákonné podmínky ustanovení § 162 odst. 5 daňového řádu.
Přechod peněžitého plnění
Není-li ukladatel příslušný pro výběr anebo vymáhání peněžitého plnění, dochází jeho předáním obecnému správci daně k zániku pohledávky u ukladatele. Ukladatel peněžité plnění dále již neeviduje na osobním daňovém účtu ani ho nevede v účetní evidenci (§ 162a daňového řádu).
Vedení osobního daňového účtu (pro ukladatele, který je příslušný k výběru nebo je v pozici správce daně)
Předáním peněžitého plnění zaniká oprávnění ukladatele nedoplatek nadále evidovat na osobním daňovém účtu dlužníka. Ukladatel musí nově vzniklý stav zaznamenat na osobním daňovém účtu dlužníka.
Jestliže následně po předání peněžitého plnění provede dlužník dobrovolnou úhradu vůči ukladateli, bude tato jeho platba ukladatelem použita podle § 152 odst. 1 a 4 daňového řádu na úhradu peněžitých plnění, které ukladatel eviduje na jeho osobním daňovém účtu.
Nezaplacený nedoplatek, předaný k vymáhání obecnému správci daně, ukladatel již na osobním daňovém účtu daňového subjektu neeviduje, proto na něho nemůže převést platbu, byť by se původně jednalo o nejstarší nedoplatek na příslušném osobním daňovém účtu.
K postoupení platby na úhradu nedoplatku např. na předané pokutě za přestupek, který byl předán k vymáhání obecnému správci daně, ukladatel přistoupí, pokud je zřejmé, že platba byla směřována na úhradu konkrétního nedoplatku, tj. provedena vůči orgánu, který není příslušný vést v dané věci exekuční řízení. Ukladatel postoupí platbu podle § 75 daňového řádu na účet místně příslušného obecného správce daně s uvedením variabilního symbolu. U postupované platby se neprovádí test vratitelnosti dle daňového řádu.
Praktický příklad:
Městskému soudu v Praze přijde na účet platba, která bude mít ve zprávě pro příjemce uvedeno např. číslo jednací rozhodnutí předaného k vymáhání. Tato platba bude postoupena (zaslána) příslušnému celnímu úřadu.
V případě, že platba není jednoznačně směřována na úhradu konkrétního nedoplatku, provádí ukladatel test vratitelnosti. Pokud neeviduje nedoplatky, měl by dle zásady hospodárnosti neprodleně vyrozumět obecného správce daně o možnosti požádat o převedení částky přeplatku. Obecný správce daně v případě, že stále eviduje nedoplatek, požádá ukladatele o převedení přeplatku podle § 154 odst. 4 daňového řádu.
Praktický příklad:
Městskému soudu v Praze přijde na účet platba od daňového subjektu, která není nijak označena a není zřejmé, co chce daňový subjekt platit.
Výkon exekuce
Obecný správce daně v rámci výkonu exekuce peněžitého plnění, postupuje v souladu s ustanovením § 177 a násl. daňového řádu. Celní úřad také přihlašuje pohledávky do insolvence a do dědického řízení.
Výměna informací mezi ukladatelem o obecným správcem daně
Ukladatel je povinen informovat obecného správce daně o všech změnách u předaného peněžitého plnění (žaloba, odvolání, přiznání odkladného účinku apod.).
Obecný správce daně zároveň informuje obecní nebo krajský úřad o uplynutí lhůty pro placení daně (prekluzi), pokud nedošlo k výběru nebo vymožení.
Dle § 162 odst. 4 daňového řádu správce daně, který převzal údaje ke správě placení peněžitého plnění v rámci dělené správy, poskytne na dožádání orgánu veřejné moci, který mu tyto údaje předal, údaje o placení tohoto peněžitého plnění.
Příkazové bloky
Správní orgány odebírají příkazové bloky od příslušného celního úřadu, pokud výnos plyne do státního rozpočtu (§ 92 odst. 5 zákona o odpovědnosti za přestupky). Příkazové bloky mohou být odebírány i na pracovištích v krajských městech příslušného celního úřadu, jde tedy o zachování stávající praxe.
Platbu, kterou správní orgán vybral na základě příkazu na místě a vykonává-li správu placení obecný správce daně, je správní orgán povinen postoupit (§ 106 odst. 6 správního řádu). Platba musí být postoupena na místně příslušný celní úřad (§ 13 a násl. daňového řádu, § 10 odst. 1 zákona o celní správě). Formát a struktura je zveřejněna Sběrný poukaz zaplacenky.
U příkazových bloků na místě nezaplacených se postupuje dle části „Předání údajů pro placení“.
