Problematika prokazování preferenčního původu ojetých aut a tahačů/nákladních aut/návěsů/přívěsů (dále jen „vozidlo“) se v EU řídí Celním kodexem Unie, jeho prováděcími předpisy a jednotlivými preferenčními obchodními dohodami mezi EU a třetími zeměmi.
Pokud se jedná o vozidla starší 10 let pak je možné preferenční původ prokázat na základě jiných důkazů/dokladů, jako např. prohlášení výrobce nebo jiného obchodníka, odborného posudku znalce, značek na zboží nebo označení zboží atd. Nicméně takový postup lze použít pouze za předpokladu, že neexistují žádné pochybnosti, že by vozidlo nesplňovalo preferenční původ (viz článek 16 Vysvětlivek k Evropsko-středomořským protokolům o pravidlech původu – Písemné doklady pro použité zboží – Úřední věstník EU C 83 z 17.04.2007).
U vozidel mladších 10 let je nutno původ prokázat prohlášením dodavatele (dále jen „prohlášení“). Správný postup je takový, že by původ vozidla měl být prokázán řetězem prohlášení všech vlastníků vozidla v jeho historii až od výrobce. V odůvodnitelných případech je ale možné akceptovat, aby vývozce předložil prohlášení pouze od výrobce vozidla plus hodnověrně prokázal, že vozidlo neprošlo výraznější přestavbou či opravou (v tom případě by bylo nutno prokázat původ komponentů použitých při přestavbě či opravě). Použití prohlášení od výrobce je nutné a nelze ho nahradit prohlášením jiného vlastníka vozidla. Důvodem je skutečnost, že jen výrobce ví, zda i původně nově vyrobené vozidlo splňovalo podmínky pro získání preferenčního původu.
Použití článku 16 Vysvětlivek pro vozidla mladší 10 let již není možné.
