Žádatel žádal o poskytnutí následujících informací:
1. Zda je vnitřními normativními akty/methodickými pokyny GŘC v Praze upravena činnost tamního CÚ při uzavírání rakví před repatriací lidských pozůstatků, jiných lidských pozůstatků či lidských ostatků („těl zemřelých“) – při celních řízeních - „proclení“ – kontrole a připojení celní plomby na rakev do států – nečlenů EU v souvislosti s následným vydáváním: a) umrlčích pasů (Mezinárodní Ujednání o přepravě mrtvol ze dne 10.02.1937,vyhl. č. 44/1938 Sb.) a b) průvodních listů těla zemřelého (Dohoda o převozu těl zemřelých ze dne 26.10.1973, oznámení MZ č. 22/2012 Sb. m . s.) podle § 9 odst. 2 zák. č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o …, a pokud ano, jakými?
2. Jaké doklady vydává v celním řízení tamní CÚ v ad concretum případě sub 1.?
3. Zda a jak je upravena při této činnosti osobní přítomnosti celníků při uzavírání a pečetění rakví podle zákona a uvedených smluv pro nepochybné osvědčení, že v rakvi s kovovou/zinkovou vložkou je pouze tělo zemřelého, jeho oblečení apod. a nic jiného, co tam nesmí býti?
4. Kolik celních řízení/případů bylo vykonáno v roce 2015, 2016, 2017 a v I. Q. 2018?
Povinný subjekt odpověděl níže uvedeným způsobem a požadoavné informace poskytl.
Ad 1)
Povinný subjekt je v případě převozu lidských pozůstatků povinen se řídit metodickou informací č. 57/2016, Dohled nad přeshraniční přepravou lidských pozůstatků (dále jen „metodická informace“), jejímž účelem je stanovit jednotný postup orgánů Celní správy České republiky (dále jen „ČR“) při kontrole přepravy lidských pozůstatků do států nebo ze států, které nejsou členskými státy Evropské unie (dále jen „EU“). Činnost celních orgánů upravuje článek 5 metodické informace, který stanovuje, že „ Celní úřad může provést celní řízení na žádost a náklady deklaranta mimo celní prostor, a to v místě, kde bude provedeno odborné otevření či uzavření rakve. Tímto místem lze rozumět zejména pohřební ústav, krematorium, popřípadě krajskou hygienickou stanici“ V odstavci druhém téhož článku je uvedeno, že „Při přepravě lidských pozůstatků do států, které nejsou členskými státy EU, bude po uzavření rakve zpravidla přiložena celní závěra takovým způsobem, aby zajišťovala vnitřní prostor rakve proti případnému vložení jakéhokoliv zboží. Přiloženou celní závěru zaznamenají orgány celní správy do přepravních dokladů, které jsou v souvislosti s přepravou vystaveny“, těmi jsou průvodní list neboli tzv. umrlčí pas a list o prohlídce zemřelého.
V souladu s těmito pokyny povinný subjekt sděluje, že není upravena činnost tamního CÚ při uzavírání rakví před repatriací lidských pozůstatků, jiných lidských pozůstatků či lidských ostatků („těl zemřelých“) – při celních řízeních - „proclení“ – kontrole a připojení celní plomby na rakev do států – nečlenů EU v souvislosti s následným vydáváním: a) umrlčích pasů (Mezinárodní Ujednání o přepravě mrtvol ze dne 10. 02. 1937, vyhl. č. 44/1938 Sb.),
b) průvodních listů těla zemřelého (Dohoda o převozu těl zemřelých ze dne 26. 10. 1973, oznámení MZ č. 22/2012 Sb. m. s.) podle § 9 odst. 2 zák. č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů.
Ad 2)
Celní úřad nevydává žádné doklady v souvislosti s přeshraniční přepravou lidských pozůstatků.
Ad 3)
Shora zmíněný interní předpis neupravuje osobní přítomnost celníků při zavírání a pečetění rakví, bude vždy záležet na vyhodnocení rizik spojených s vývozem nebo dovozem lidských pozůstatků, čemuž se přizpůsobí kontrolní činnost.
Ad 4)
Povinný subjekt není povinen ze zákona ani z interních předpisů vést evidence o případech celního řízení v souvislosti s přeshraniční přepravou lidských pozůstatků. Kvalifikovaným odhadem proto určil, že od roku 2013 dosud realizoval celkem pět řízení o přeshraniční přepravě lidských pozůstatků
