Zachraňovat lidské životy pomocí ničím nenahraditelné tekutiny – krve, se rozhodla jedenáctka příslušníků Celního úřadu pro Olomoucký kraj.
V březnu přivítaly primářka Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice v Olomouci Dana Galuszková a vedoucí dárcovského úseku doktorka Ivana Sulovská dárce včetně prvodárců celní správy. Původně se na akci přihlásilo patnáct celníků, ale chřipka a darování krevní plazmy v jiném městě rozhodly jinak. Pětice celníků z jedenácti, která byla v pozici nováčků, si prvně vyzkoušela, jaký je to pocit darovat krev. Všichni však měli společný cíl, a to pomoci těm, kteří budou krev potřebovat pro záchranu svého zdraví nebo dokonce života. O svých zkušenostech s dárcovstvím by mohl vyprávět jeden z celníků, který daruje krevní plazmu i krev několikrát do roka. Na svém kontě má 134 bezplatných odběrů, za což získal Zlatý kříž ČČK třetí a druhé třídy. Zato jeho kolega navštívil transfúzní stanici poprvé a své rozhodnutí popsal slovy: „Nápad jít darovat krev ve skupině a pomoci lidem, kteří na ni čekají, mi připadal jako velmi správná věc. Možná to bude inspirace pro další kolegy a kolegyně.“ Když se nad tím vším zamyslíme, dá se říci, že létáme do vesmíru, používáme vyspělé technologie, ale krev vyrobit neumíme. „V tomto se musíme sklonit před mocnou přírodou. Krev, z níž jsou vyrobeny transfuzní přípravky, je v medicíně stále nenahraditelná. Nelze ji uměle vyrobit. Člověk většinou nemá důvod krev darovat, ani krev nedarovat. Většinou mu chybí impulz přijít. Transfuzní oddělení v Olomouci pořádá skupinové odběry krve zaměřené hlavně na prvodárce, kteří přijdou se skupinou zkušených dárců. Ti jej celým odběrem provedou a první kontakt s dobrovolným dárcovstvím usnadní“, poznamenala referentka náboru dárců krve Lucie Vybíralová.
Celníci darovali při skupinovém odběru bezmála čtyři litry krve a dva litry krevní plazmy. Uvažují také, že by podobnou hromadnou akci zopakovali i v podzimním období letošního roku a zavedli ji jako tradici.
Celní úřad pro Olomoucký kraj má k dispozici fotodokumentaci.
