Žádost o informace:
1. Došlo u popsaných pracovišť CÚ v Liberci v Pardubicích a Hradci Králové k umístění/příložení celních uzávěr na rakve s lidskými pozůstatky ukrajinských občanů před jejich repatriací z ČR a z jednotného celního území EU?
2. Byly vydané umrlčí pasy opatřeny razítky celní správy s uvedením čísel celníc závěr?
3. Mají k tomu podřízená pracoviště tamního CÚ listinné podklady v evideci?
4. Pokud se tak stalo v kolika případech a proč tamní CÚ nerespektoval stanovisko nadřízeného GŘ cel v Praze, obsažené v příloze a platný zákonný stav zejména podle § 9 odst. 2 zák. č. 26/2001 Sb., o pohřebnictví, UCC etc.?
Poskytnuta odpověď:
V období od 25. 9. 2025 do 25. 11. 2025 došlo k přiložení celních závěr na rakve s lidskými pozůstatky ukrajinských občanů před jejich repatriací z ČR.
Umrlčí pasy neboli průvodní listy k přepravě lidských pozůstatků, které vydává příslušná Krajská hygienická stanice, byly opatřeny otiskem razítka, který potvrzuje zápis jednotlivých čísel přiložených celních závěr.
Listinné podklady jsou součástí spisové dokumentace k jednotlivým celním řízení (např. kopie přepravních dokladů, včetně umrlčích pasů, na nichž jsou uvedena čísla celních závěr a otisky služebních razítek).
Celní úřad, konktrétně pracoviště v Pardubicích a v Hradci králové opatřili rakev s lidskými pozůstatky v 11 případech. Část otázky „proč tamní CÚ nerespektoval stanovisko nadřízeného GŘ cel v Praze, obsažené v příloze a platný zákonný stav zejména podle § 9 odst. 2 zák. č. 26/2001 Sb., o pohřebnictví, UCC etc.?“ již nesměřuje k poskytnutí informace ve smyslu § 3 odst. 3 informačního zákona, ale k vyjádření právního názoru a hodnocení postupu úřadu. Podle § 2 odst. 4 informačního zákona se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. V tomto rozsahu proto celní úřad není povinen na žádost odpovídat
S ohledem na povahu problematiky však považujeme za vhodné stručně uvést právní východiska, z nichž faktický postup celního úřadu vychází.
Zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, svěřuje celní správě výkon celního dohledu nad zbožím vstupujícím na celní území EU nebo toto území opouštějícím, ochranu ekonomických zájmů státu a plnění úkolů vyplývajících pro Českou republiku z mezinárodních smluv. Celní dohled představuje obecnou činnost celních orgánů, kterou se má zajistit dodržování celních předpisů a případně i dalších právních předpisů vztahujících se na zboží, kterého se týká tato činnost. V rámci této obecné činnosti je celní úřad oprávněn činit celní kontroly, tzn. úkony prováděné celními orgány za účelem zajištění dodržování celních předpisů a jiných právních předpisů upravujících vstup, výstup, tranzit, pohyb, uskladnění a konečné užití zboží převáženého mezi celním územím Unie a zeměmi nebo územími mimo toto území a výskyt a pohyb zboží, které není zbožím Unie, a zboží propuštěného do režimu konečného užití na celním území Unie (čl. 5 odst. 3 a 27 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, ve znění pozdějších předpisů). Celní úřad nerozhoduje o tom, zda a za jakých podmínek mohou být lidské pozůstatky repatriovány (to je v kompetenci krajských hygienických stanic, zdravotnických zařízení a pohřebních služeb). Celní dohled směřuje pouze k tomu, aby zásilka opouštějící celní území EU nebyla zneužita k přepravě jiného zboží nebo k obcházení jiných právních předpisů.
