15) Dle jakého zákona a paragrafu se pokuta uložena v řízení podle zákona č. 250/2016 Sb. ve výši 1 700,- Kč stala daní?
Ve smyslu ustanovení § 2 odst. 3 písm. c) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále v textu jen „daňový řád“) se daní se pro účely tohoto zákona rozumí peněžité plnění v rámci dělené správy.
Podle ust. § 8 odst. 2 písm. a) zákona o CS je celní úřad obecným správcem daně podle správního řádu a vykonává správu placení peněžitých plnění v rámci dělené správy, která jsou příjmem státního rozpočtu, státních fondů nebo rozpočtů územních samosprávných celků.
Pokud je ukladatelem peněžitého plnění orgán veřejné moci (např. městský úřad), který ukládá peněžité plnění v režimu správního řádu (např. pokuta za přestupek, náklady řízení), výběr a vymáhání zajišťuje obecný správce daně, pokud není speciálním zákonem nebo kompetenčním zákonem ukladatele staveno jinak (§ 106 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále v textu jen „správní řád“). Dle § 106 odst. 3 správního řádu se pro exekuci, vybírání a evidenci peněžitých plnění uplatní postup pro správu daní – daňový řád.
Shrnuto, na pokutu za přestupek uloženou vykonatelným rozhodnutím místně příslušného městského úřadu, jako věcně příslušného správního orgánu dle ust. § 105 odst. 1 písm. a) správního řádu, která byla na základě žádosti dle ust. § 106 odst. 2 správního řádu předána k exekuci obecnému správci daně – Celnímu úřadu pro Jihomoravský kraj, se tak pohlíží jako na daň.
16) Dále upřesnění věcné příslušnosti Celního úřadu pro Jihomoravský kraj v této věci. Je uveden pouze
§8 zákona č. 17/2012 Sb.
Celní správa České republiky je zřízena zákonem č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále v textu jen „zákon o CS“), jako soustava správních orgánů. Dle ust. § 1 odst. 2 zákona o CS je zřízeno Generální ředitelství cel a celní úřady, potažmo Celní úřad pro Jihomoravský kraj, jako správní úřady a organizační složky státu. Věcná působnost celního úřadu je vymezena především v ust. § 8 téhož zákona.
Podle ust. § 8 odst. 2 písm. a) zákona o CS vykonává celní úřad správu placení peněžitých plnění v rámci dělené správy, která jsou příjmem státního rozpočtu, státních fondů nebo rozpočtu územních samosprávných celků.
Definice dělené správy je zakotvena v ust. § 161 a § 162 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále v textu jen „daňový řád“). K dělené správě dochází, je-li rozhodnutím orgánu veřejné moci, který není správcem daně, vydaným při výkonu veřejné moci, uložena platební povinnost k peněžitému plnění určenému do veřejného rozpočtu a postupuje-li se při jeho placení podle daňového řádu nebo podle jeho jednotlivých ustanovení. To platí i tehdy, pokud vznikla platební povinnost k peněžitému plnění určenému do veřejného rozpočtu přímo ze zákona bez vydání rozhodnutí.
17) Kde byla odsouzená poučena o možnosti namítat podjatost úřední osoby či samotného úřadu v tomto řízení?
Dle ust. § 6 odst. 3 daňového řádu má sice celní úřad jako správce daně poučovací povinnost, ale tuto realizuje s ohledem na povahu úkonu, který vůči daňovému subjektu činí. Při úvaze, zda je vzhledem k povaze úkonu poučení nezbytné, je nutno přihlížet k okolnostem konkrétní situace. Nelze předem schematicky stanovit, kdy má správce daně povinnost poučení poskytnout, a kdy nikoliv. V daném případě byl žadatel poměrně obsáhle o svých právech poučen v rámci vydaného exekučního příkazu na jeho osobu – především o možnosti podání opravného prostředku, o možnosti podat námitku proti úkonu správce daně a dalších.
V předmětném řízení nebyl správcem daně činěn úkon, v souvislosti s nímž, by mu vznikla povinnost poučit daňový subjekt – žadatele ve smyslu ust. § 77 daňového řádu. Kdo konkrétní úkon činil je pro daňový subjekt srozumitelné ze záhlaví písemností správce daně („vyřizuje“); pakliže má daňový subjekt za to, že některá z úředních osob má být pro podjatost vyloučena dle ust. § 77 daňového řádu, měl, respektive má možnost námitku podjatosti uplatnit.
18) Kdo a jak garantuje za Celní úřad pro Jihomoravský kraj dodržování Ústavy ČR a dodržování lidských práv v tomto řízení?
Celní úřad jako orgán státní správy postupuje dle platných právních předpisů, přičemž součástí právního řádu České republiky je i Ústava České republiky.
19) Celní úřad pro Jihomoravský kraj garantuje dle aplikovaných zákonů zákonnost nebo spravedlnost?
Celní úřad jako orgán státní správy postupuje dle právních předpisů České republiky a je povinen respektovat jejich konkrétní ustanovení. Při postupech v rámci daňového řízení se musí řídit i obecnými zásadami daňového řízení, mezi něž patří zásada zákonnosti (postup v souladu se zákonem, v mezích stanovené působnosti a jen způsobem, který zákon stanoví nebo připouští), zásada spravedlnosti a legitimního očekávání (respektování principu materiální spravedlnosti, předvídatelnosti a legitimního očekávání) a řada dalších.
20) Jak Celní úřad pro Jihomoravský kraj garantuje zákonnost nebo spravedlnost?
Celní úřad jako orgán státní správy postupuje dle platných právních předpisů, přičemž součástí právního řádu České republiky je i Ústava České republiky.
