Otázka:

Jaká jsou znění stanovisek a VP, konkretizovaných jako „Stanovisko – použití důkazních prostředků získaných v jiném řízení pro řízení daňové – č.j. 2008/3775/23 ze dne 2. 1. 2008“, „dodržování základních zásad správního řízení – č.j. 2007/3148/23 ze dne 7. 9. 2007“, „Náklady na skladování zajištěných vybraných výrobků a dopravních prostředků – č.j. 2008/3218/23 ze dne 19. 11. 2008“, „stanovisko – stanovení  lhůt  do  rozhodnutí o zajištění vybraných výrobků – č.j. 2007/2084/23 ze dne 15. 6. 2007“, „stanovisko k postupu celních orgánů při kontrole zdaňování tabákového odpadu – č.j. 2005/1988/23 ze dne 27. 5. 2005“, „stanovisko k problematice prokazování zdanění    neznačených    tabákových    výrobků   a   vzniku   povinnosti      daň   přiznat  a  zaplatit – č.j. 2006/2474/23 ze dne 4. 9. 2006“, „stanovisko k problematice vyměření spotřební daně z neznačených tabákových výrobků – č.j. 2005/4386/23 ze dne 29. 11. 2005“, „stanovisko k postupu celních orgánů při zjištění neznačených tabákových výrobků podle § 115 – č.j. 2005/3533/23 ze dne 29. 8. 2005“, „Vnitřní pokyn č. 01/2007 – Provádění cenových kontrol (novelizován VP č. 27/2008)“, „stanovisko k proplacení odebraného vzorku - č.j. 2008/1868/23 ze dne 13. 6. 2008“, „stanovisko k problematice zdaňování tabákových výrobků, které jsou považovány za neznačené - č.j. 2007/3701/23 ze dne 10. 10. 2007“ a „stanovisko k výkladu živnostenského zákona - č.j. 2005/3085/23 ze dne 19. 7. 2005“.

Odpověď:

Poskytnutí části požadovaných informací bylo podle § 11 odst. 1 písm a) a podle § 15 zákona č. 106/1999 Sb., v platném znění, bylo odmítnuto.

Poskytované informace jsou následující:


1) Stanovisko k proplacení odebraného vzorku č.j. 2008/1868/23 ze dne 13. 6. 2008

Věc: Stanovisko k proplacení odebraného vzorku

V návaznosti na vaši žádost níže předkládáme stanovisko odboru 23 GŘC ve věci proplacení vzorků vybraných výrobků odebíraných v souladu s ustanovením § 41 odst. 6 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ZSpD“).
Podle výše zmíněného ustanovení jsou celní úřad nebo celní ředitelství oprávněny odebírat vzorky vyráběných, zpracovávaných, skladovaných o dopravovaných vybraných výrobků. Náklady řízení upravuje § 30 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ZSDP“) který v odstavci 1 uvádí: „Nestanoví-li zákon jinak, náklady daňového řízení nese příslušný správce daně, s výjimkou nákladů exekučních a nákladů, které vznikly daňovému subjektu.“ To jinými slovy znamená, že náklady daňového řízení, které vznikly správci daně, nese ve smyslu § 30 ZSDP tento správce daně.
Náklady řízení, které vznikly daňovému subjektu, nese subjekt. Jedná se např. o odpovídající část mzdy pracovníků poskytujících informace a další zákonem stanovené úkony pracovníkům správce daně, určité režijní výdaje spojené s průběhem kontroly, místního šetření, tj. i s odběrem vzorků. Výjimkou jsou náklady exekuční, které správce daně ve smyslu ustanovení § 73a ZSDP přednostně uhradí z výtěžku exekuce.
Rovněž podle ustanovení § 15 odst. 7 ZSDP může pracovník správce daně v rámci místního šetření při zajištění věci odebrat bezúplatně vzorky zajišťovaných věcí pro účely bližšího ohledání nebo expertizy.
Z výše uvedeného vyplývá, že celní úřad nebo celní ředitelství jsou oprávněny odebírat vzorky vybraných výrobků v souvislosti s výkonem kontrolní činnosti správce daně (místní šetření) bez nároku subjektu na uhrazení hodnoty tohoto odebíraného vzorku. Vůči této skutečnosti je bezvýznamné, že v ustanovení § 134e odst. 6 písm. d) ZSpD je zmíněna možnost bezplatného odběru vzorků minerálních olejů.

Stanovisko bylo adresováno Celnímu ředitelství Brno.

2) Stanovisko k problematice zdaňování tabákových výrobků, které jsou považovány za neznačené č.j. 2007/3701/23 ze dne 10. 10. 2007

Věc : Stanovisko k problematice zdaňování tabákových výrobků, které jsou považovány za neznačené

Odbor 23 GŘC obdržel stanovisko odboru 18 MF č. j. 18/77 360/2007-182 ze dne 4. října 2007, v němž je potvrzen názor odboru 23 k problematice neznačených tabákových výrobků – resp. značených jiným způsobem než je stanoveno (konkrétně se jednalo o tabákové výrobky značené tabákovou nálepkou určenou pro jiný tabákový výrobek – předmět daně).
Ze stanoviska odboru 18 MF vyplývá následující.
V okamžiku uvedení do volného daňového oběhu se stává tabákový výrobek označený předepsanou tabákovou nálepkou výrobkem zdaněným spotřební daní. Je-li tabákový výrobek označen jinou tabákovou nálepkou nebo není-li označen vůbec, jedná se o výrobek nezdaněný. Vzor, rozměry a umístění tabákové nálepky je specifikován ve vyhlášce č. 467/2003 Sb., o používání tabákových nálepek při značení tabákových výrobků, ve znění pozdějších předpisů.
Vzhledem k tomu, že se jedná o výrobek nezdaněný, předpokládá se (dodatečné) vyměření daně v plné výši.

V případě aplikace ustanovení § 116 odst. 2 zákona o spotřebních daních je nutné brát v úvahu celé znění tohoto ustanovení. I druhá část uvedeného odstavce – „Tabákové nálepky musí být použity v okamžiku, kdy vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit“ – tj. v okamžiku uvedení do volného daňového oběhu, je důležitá pro konání správce daně, příp. daňového subjektu.

Stanovisko bylo poskytnuto všem celním ředitelstvím.

 
3) Stanovisko k výkladu živnostenského zákona č.j. 2005/3085/23 ze dne 19. 7. 2005

Žádost o stanovisko k výkladu živnostenského zákona

V zákoně č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů  (dále jen „zákon“), který  stanoví mimo jiné podmínky zdaňování tabákových výrobků spotřební daní a způsob značení a prodeje tabákových výrobků, je v ustanovení § 110 stanoven zákaz prodeje za cenu nižší než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce.
Podle tohoto ustanovení nesmí prodejce prodávat konečnému spotřebiteli tabákové výrobky za cenu nižší, než je cena uvedená na tabákové nálepce. Tento zákaz platí pouze v případě prodeje konečnému spotřebiteli. Tabákové výrobky mohou být za cenu nižší než je cena pro konečného spotřebitele tedy prodávány těm, kteří je dále prodávají. Není-li kupující konečným spotřebitelem, není prodejcem porušeno ustanovení §110 zákona.
Od účinnosti novely zákona  o spotřebních daních, tedy od 1. července 2005, přibude do tohoto zákona ustanovení §111a, které zavede také zákaz nákupu cigaret za cenu nižší než cena pro konečného spotřebitele (Konečný spotřebitel nesmí nakupovat cigarety za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, nestanoví-li tento zákon jinak. To neplatí při bezúplatném nabytí cigaret jako zkušebních vzorků).
Z těchto důvodů je třeba skutečně jednoznačně určit, kdo může tabákové výrobky dále prodávat, resp. kdo je dále prodávat nemůže a je tedy z tohoto hlediska konečným spotřebitelem.

Na základě Vašeho dopisu a výše uvedeného odbor 30 GŘC oslovil Ministerstvo průmyslu a obchodu, které se k otázce  prodeje tabákových výrobků v režimu živnostenského zákona vyjádřilo takto:

Prodej tabákových výrobků přímému spotřebiteli je v současné době obsahem volné ohlašovací živnosti s předmětem podnikání „Specializovaný maloobchod a maloobchod se smíšeným zbožím". Bližší vymezení předmětu činnosti s uvedením konkrétního oboru, který charakterizuje podnikatelskou činnost (v daném případě tabákovými výrobky) se uvádí v živnostenském rejstříku jako další doplňující údaj oznámený podnikatelem. Pokud podnikatel trvá na tom, že chce mít konkrétní vymezení předmětu činnosti uvedeno i na živnostenském listě, je to možné. V tomto případě však provozování činnosti nad rozsah uvedený na živnostenském listě by bylo neoprávněným podnikáním. Podnikatel, který má živnostenské oprávnění pro živnost „Specializovaný maloobchod a maloobchod se smíšeným zbožím", může tak prodávat tabákové výrobky tehdy, pokud je toto zřejmé buď přímo z živnostenského listu nebo (má-li na živnostenském listě zapsán předmět podnikání obecně) z údajů zapsaných ve vymezení předmětu činnosti v živnostenském rejstříku.
Předmětnou činnost může podnikatelský subjekt vykonávat též v rámci živnostenského oprávnění pro předmět podnikání „Maloobchod tabákovými výrobky" podle právní úpravy obsažené v nařízení vlády č. 140/2000 Sb. a platné do 1.11.2004, kdy pro tento prodej byla vyčleněna samostatná živnost. Tomuto živnostenskému oprávnění odpovídala obsahová náplň stanovená nařízením vlády č. 469/2000 Sb., podle které podnikatel je oprávněn k nákupu zboží za účelem dalšího prodeje přímému spotřebiteli.
Pro úplnost uvádíme, že do doby nabytí účinnosti nařízení vlády č. 140/2000 Sb., kterým se stanoví seznam oborů živností volných, tj. do 1.1.2001, byla u volných živností volba pojmenování předmětu podnikání plně v kompetenci ohlašovatele s tím, že předmět podnikání musel být určen s dostatečnou určitostí a jednoznačností. Prodej tabákových výrobků mohl být vykonáván v rámci živnosti „koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej", ale eventuelně i pod různě modifikovaným podobným názvem. Průkazy živnostenských oprávnění pro živnosti ohlašovací volné, které byly vydány přede dnem účinnosti výše uvedeného nařízení vlády zůstávají tak v platnosti a pokud podnikatel nepožádá o nahrazení příslušného průkazu živnostenského oprávnění tak, aby název živnosti byl v souladu s vládním nařízením č. 140/2000 Sb., v platném znění, zůstává v platnosti živnostenské oprávnění s původním názvem živnosti.
Ke konkrétnímu dotazu, zda podnikatel, který vykonává maloobchodní činnost   
v  oboru textilu, může prodávat i tabákové výrobky, uvádíme, že je nutné postupovat případ od případu. Například podnikatel, který má na živnostenském listě jako předmět podnikání uvedeno „Specializovaný maloobchod a maloobchod se smíšeným zbožím - prodej textilu“ by tabákové výrobky prodávat nemohl, avšak podnikatel, který má obecně na živnostenském listě uveden předmět podnikání „Specializovaný maloobchod a maloobchod se smíšeným zbožím“ a v živnostenském rejstříku má kromě textilu uveden i prodej tabákových výroků, může tabákové výrobky prodávat.
Pokud jde o velkoobchodní prodej, je obsahovou náplní této volné ohlašovací živnosti nákup a prodej zboží za účelem jeho dalšího prodeje k podnikatelské činnosti, nejedná se o prodej přímému spotřebiteli. Pokud jde o vymezení předmětu činnosti, a název živnosti, platí v podstatě to samé, co je výše uvedeno pro maloobchodní prodej. Dále uvádíme, že v souladu s ustanovením § 42 živnostenského zákona je podnikatel provozující živnost, která spočívá ve výrobní činnosti, oprávněn v rámci této živnosti kromě jiného také výrobky prodávat, zůstane-li zachována povaha živnosti. Zákon tak vymezuje určité činnosti, které sice fakticky meze výrobní činnosti přesahují, zároveň však stanoví, že tyto přesahy jsou možné jen tehdy, pokud zůstane zachována povaha živnosti. To znamená, že podnikatel, který je oprávněn vyrábět tabákové výrobky na základě živnostenského oprávnění pro živnost „Zpracování tabáku a výroba tabákových výrobků", může za předpokladu zachování povahy živnosti jako živnosti výrobní tabákové výrobky i prodávat, přičemž není stanoveno, zda v rámci velkoobchodu nebo maloobchodu.
Pro úplnost sdělujeme, že tabákové výrobky lze v souladu s nařízením vlády č. 469/2000 Sb., kterým se stanoví obsahové náplně jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů, prodávat jako doplňkový prodej i v rámci živnosti „Hostinská činnost“ a živnosti „Provozování čerpacích stanic s pohonnými hmotami“. Na základě živnosti „Maloobchod provozovaný mimo řádné provozovny“ lze tabákové výrobky prodávat za předpokladu, že se jedná o stánky s prodejem denního tisku (§ 133 odst. 2 zákona), případně stánky s občerstvením (§ 133 odst. 3 zákona).V případech uvedených v tomto odstavci se jedná o prodej přímému spotřebiteli.
 
Informace byla poskytnuta všem celním ředitelstvím.