Generální finanční ředitelství (dále jen „GFŘ“) a Generální ředitelství cel (dále jen „GŘC“) se ohrazují proti dnes zveřejněné zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen „NKÚ“). Cílem kontroly bylo prověřit postup finančních a celních orgánů při správě daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) v souvislosti s dovozem zboží ze třetích zemí na území Evropské unie. Závěry kontroly nejsou dle našeho názoru zcela objektivní, v mnohém jsou zavádějící a v některých bodech mají až spekulativní charakter a proto je nutné jejich takto prezentovanou podobu rezolutně odmítnout.
Zpráva vychází z kontroly zaměřené na celní a daňové řízení konané v letech 2008 až 2010. Do současnosti proběhly i na základě rozhodnutí Evropského soudního dvora mnohé legislativní úpravy, neboť podvody v oblasti DPH jsou problémem celé Evropské unie, nikoliv výhradně České republiky.
Za období 2008 až 2010 bylo kontrolou NKÚ zjištěno, že základ daně vykázaný v daňových přiznáních (dále jen „DAP“) byl za celou ČR o více jak 445 mld. Kč nižší oproti celkové hodnotě dovozu dle Jednotných správních dokladů (dále jen „JSD“), jimiž bylo v tomto období zboží propuštěno do příslušných celních režimů v tuzemsku.
Daňová správa dlouhodobě provádí kontroly případů oznamovaných celní správou (nejčastěji dovozy rizikových komodit textil a obuv na naše území). V rámci daňových kontrol doměřuje DPH na výstupu (pokud je zboží realizováno na tuzemském trhu). Jen v oblasti DPH byla za kontrolované období doměřena daň ve výši 10,3 mld. Kč (2008 – 2010). Dále byly doměřeny nemalé částky na dani z příjmů právnických osob, jsou rušeny registrace k DPH z úřední moci (nejčastěji z důvodu neplnění daňových povinností), mnohé případy jsou oznamovány orgánům činným v trestním řízení apod.
Ke ztrátám na příjmové stránce státního rozpočtu přitom nedochází u samotného dovozu, ale až v případě, pokud není přiznána DPH na výstupu při prodeji zboží v tuzemsku. Velká část zboží (zvláště komodita textil, obuv) není určena pro tuzemský trh, přestože to dovozci v oficiálních dokumentech tvrdí. ČR je jako i některé jiné členské země EU z velké části tzv. „vstupní branou“ a zboží je následně dodáváno nejčastěji na trhy jiných států EU. O tom svědčí i značné množství dováženého zboží na naše území, pro které zde není reálný odbyt. V případě, že dovezené zboží je dodáno do jiného členského státu nebo vyvezeno do třetí země, ze zákona nevzniká povinnost uhradit DPH do státního rozpočtu. Tuto podstatnou skutečnost NKÚ ve svých závěrech vůbec nezohledňuje.
Dle zprávy NKÚ z kontrolního vzorku 304 plátců 115 plátců za období 2008–2010 nevykázalo v DAP základ daně v celkové hodnotě více než 6,7 mld. Kč a nepřiznalo odpovídající daň.
Kontrolní vzorek NKÚ uváděný ve zprávě vycházel z případů dovozů rizikových komodit (textil, obuv) na naše území, NKÚ tedy objektivně nepracoval s údaji o dovozcích plnících daňové povinnosti.
Podle kontrolního zjištění NKÚ byla účinnost výměny informací mezi celními a finančními orgány ČR o dovozech zboží uskutečněných v tuzemsku omezena a GFŘ a GŘC prý nezajistily, aby finanční úřady (dále jen „FÚ“) obdržely úplné a správné údaje o dovozech zboží uskutečněných v tuzemsku. GFŘ nenastavilo pravidla pro využívání systému centrálního registru JSD uživatelsky jednoznačným způsobem.
GŘC předávalo finančním úřadům v pravidelných intervalech požadovaná data (CR JSD) o uskutečněných dovozech cestou GFŘ. CR JSD ale není jediným zdrojem informací pro detekci rizik při dovozech a jediným způsobem komunikace mezi celní a daňovou správou. NKÚ se zaměřil při kontrole pouze na prověření využití jednoho zdroje informací (CR JSD), ale vzájemná výměna informací jde přes řadu dalších kanálů.
Dále je nutné upozornit na skutečnost, že daňová správa využívá CR JSD při vlastní analytické činnosti (např. při výběru daňových subjektů ke kontrole), při prověřování oznámení celní správy o rizikových dovozech na naše území, při nepodání daňového přiznání apod. Touto skutečností se NKÚ v rámci své kontrolní činnosti vůbec nezabýval.
Ve zprávě je rovněž uvedeno, že v případě plátců nepřiznávajících pořízení zboží, které bylo propuštěno do celního režimu v jiném členském státu ES, finanční orgány neznaly rozsah dovozu a aktivně ho ani nezjišťovaly. V okamžiku, kdy finanční orgány informace od celních orgánů obdržely, byla již většina tzv. podezřelých plátců nekontaktní. Informace již nebyla pro FÚ plně využitelná z pohledu možnosti vybrat a vymáhat DPH.
NKÚ se zabývá v minulosti na evropské i národní úrovni známými a dnes již legislativně vyřešenými problémy při aplikaci celního režimu 4200 (jedná se o režim, v němž je zboží v jiném členském státu propuštěno do volného oběhu s osvobozením od DPH za podmínky, že bude dodáno do dalšího členského státu plátci DPH).
V kontrolovaném období (2008-2010) nemohly finanční orgány znát množství propuštěného zboží do tohoto celního režimu v jiném členském státu EU a ani ho nemohly aktivně zjišťovat, neboť příslušná DPH směrnice celním orgánům v jiných členských státech neukládala povinnost zjišťovat DIČ dovozce ani DIČ pořizovatele zboží v navazujícím členském státě (v tomto případě v ČR). Tyto informace proto nebylo v žádném případě pro finanční orgány z vlastní iniciativy reálné zjišťovat.
Je nutné se ohradit i proti kontrolnímu zjištění, že správci DPH nereagovali dostatečně pružně na podvody související s nepřiznáváním DPH po dovozu zboží a navazujících zdanitelných plnění.
Správci daně postupovali v rámci stávajících legislativních pravidel. Takovéto zevšeobecnění ze strany NKÚ je značně zavádějící a kontrolní výtky jsou neoprávněné a věcně nesprávné (vycházejí z neznalosti situace, někdy dokonce z neznalosti právních předpisů).
Hodnota dovozu zboží je významným indikátorem hodnoty navazujících zdanitelných plnění a očekávané daňové povinnosti. Kvalifikovaným odhadem NKÚ lze při
a) propojení databází s automatizací porovnávání DAP s CR JSD,
b) zrušení čtvrtletního zdaňovacího období pro plátce daně uskutečňujících dovoz a
c) zajištění DPH při dovozu
dosáhnout zvýšení příjmů státního rozpočtu ČR minimálně o 10 mld. Kč ročně.
Daňové úniky při dovozu úzce souvisí s potíráním tzv. šedé ekonomiky (zejména stánkovým prodejem zboží bez platby jakýchkoliv daní).
Problematiku šedé ekonomiky je nutno řešit komplexně, přičemž pouhá administrativní opatření v oblasti DPH, která navrhuje NKÚ, nemohou přinést účinné samotné řešení daného jevu.
Návrhy NKÚ se zaměřují pouze na návrhy řešení v oblasti DPH a nezaručují a priori v žádném případě uváděné zvýšení příjmů státního rozpočtu ve výši 10 mld. ročně. Není zřejmé, jakým způsobem NKÚ dospěl k tomuto „kvalifikovanému“ odhadu.
Z výše uvedeného vyplývá, že se závěry uvedenými ve zprávě NKÚ nelze v žádném případě souhlasit a je nutné je rezolutně popřít. Oblastí dovozu zboží ze třetích zemí se daňová i celní správa dlouhodobě intenzivně zabývají a velmi úzce spolupracují, o čemž svědčí i fakt, že za kontrolované období byla doměřena DPH ve výši 10,3 mld. Kč a podniknuty mnohé další kroky cíleně potírající daňové úniky.
V Praze dne 26. 3. 2012
JUDr. Jaroslava Musilová
tisková mluvčí Generálního finančního ředitelství
mjr. Mgr. Jiří Barták
tiskový mluvčí Generálního ředitelství cel