Otázka:
Na internetových stránkách Celní správy ČR je zveřejněna aplikace "EENVS" (Elektronická evidence nezávazných vyjádření a stanovisek), pomocí níž lze podávat žádosti o vydání nezávazných vyjádření k sazebnímu zařazení zboží (dále jen „NVSZ“). Zde je mimo jiné uvedeno: "NVSZ jsou vydávána pro fyzické a právnické osoby na základě článku 11 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění".
Zajímal by mne, kde je pojem "nezávazné vyjádření k sazebnímu zařazení zboží", v našem právním řádu či právní řádu ES definován, či použit. Článek 11 celního kodexu Společenství hovoří o informaci o používání celních předpisů. Podle názoru právníků je to informace o tom, kdy a jaký celní předpis při celním řízení použít, nikoli vyjádření k sazebnímu zařazení zboží, což je interpretace právního předpisu, ke kterému je z celních orgánů ČR kompetentní jen Celní ředitelství Praha (a to pouze prostřednictvím závazných informací o sazebním zařazení). Jakou právní povahu NVSZ má? Lze jej použít jako podklad při celním řízení? Resp. lze se na NVSZ při celním řízení (případně i při soudním řízení) odvolávat? Jak postupovat, když s výrokem o sazebním zařazení ve vydané NVSZ žadatel nesouhlasí? Jaké jsou přípustné opravné prostředky? Pokud celní správa, co by správní orgán, poskytuje na základě žádosti žadatele své oficiální vyjádření, postupuje se podle správního řádu?
Dále je na zmiňovaných stránkách uvedeno: "Oprávněnými celními orgány pro vydávání NVSZ a SSZ jsou referát Celní nomenklatury odboru 21 Generálního ředitelství cel, v případech celostátního nebo mezinárodního významu, a v ostatních případech oddělení 22 jednotlivých celních ředitelství". Správní orgány, a tedy i celní orgány, jsou věcně příslušné jednat a rozhodovat ve věcech, které jim byly svěřeny zákonem nebo na základě zákona. Podle jakého zákona, či jiného platného právního předpisu jsou NVSZ vydávány? V jaké právní normě je řešena ona oprávněnost celních orgánů k vydávání NVSZ a jakým způsobem (podle jaké právní normy) je řešena místní příslušnost celních orgánů při této činnosti?
Odpověď:
Jedním z důvodů proč jsou NVSZ vydávány, jsou i dlouhodobá doporučení Komise, aby v případech, kdy nejsou splněny podmínky pro vydání závazné informace o sazebním zařazení zboží (dále jen „ZISZ“), byly členskými státy v rámci jejich kompetencí a na základě článku 11 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění (dále jen „CK“), poskytovány tyto „informace“ nemající závaznou povahu.
Tyto skutečnosti jsou mimo jiné uvedeny i v článku 3 „Administrativních pokynů k Evropskému systému závazných informací o sazebním zařazení zboží (EZISZ) a jeho funkci“ (dok. TAXUD/907/2004 v platném znění, vypracovaný Komisí a schválený Výborem pro celní kodex), ve kterém je přímo uvedeno: „Článek 11 CK zavazuje celní orgány poskytovat informace o celních předpisech, včetně informací o zařazení zboží, buď ústně, nebo písemně. Dle práva Evropského společenství (ES) jsou informace o sazebním zařazení zboží pro celní orgány právně závazné pouze tehdy, pokud jsou vydány písemně v rámci systému EZISZ.
Je-li poskytnuta neformální informace o sazebním zařazení zboží, tedy informace mimo rámec systému EZISZ, je žádoucí mít záznam o tomto sdělení a je důležité informovat příjemce, že toto sdělení není závazné povahy. Závazná sdělení mohou být obdržena pouze prostřednictvím systému EZISZ.“.
Poskytování NVSZ je součástí našeho klientského přístupu, kdy je veřejnost brána jako partner, kterému vycházíme vstříc a nabízíme mu bezúplatné poskytnutí informací, o které je velký zájem, neboť některé členské státy EU tyto nezávazné informace, i přes doporučení Komise neposkytují s odkazem na článek 11 CK, který mimo jiné stanovuje: „Nevztahuje-li se žádost na skutečně zamýšlený dovoz nebo vývoz, mohou ji celní orgány odmítnout“. Naproti tomu jiné členské státy jako Německo, Rakousko nebo Velká Británie mají stejně jako Česká republika systém na zpracování těchto „informací“ a také je ve velké míře poskytují. Je na žadateli, jakým způsobem s takovouto informací naloží.
Jelikož se nejedná o rozhodnutí, nelze se proti těmto výstupům samozřejmě ani odvolat. Je na veřejnosti, zda naší nabídky o poskytnutí těchto nezávazných informací využije či nikoliv. Pokud má potencionální žadatel potřebu získat právně závazný dokument o sazebním zařazená zboží, pak má možnost místo konzultace formou NVSZ využít ustanovení článku 12 CK a podat si žádost o ZISZ, která je rozhodnutím, a tudíž má právo se v případě nesouhlasu i odvolat.
Co se týká jednotlivých kompetencí při vydávání NVSZ, tak ty samozřejmě vyplývají jednak z celního zákona a jednak z Organizačního řádu CS ČR, kdy GŘC řeší zejména případy celostátního a mezinárodního významu (např. případy, které jsou projednávány v Komisi ve Výborech pro celní kodex v oblasti sazebního zařazení zboží) a CŘ všechny ostatní případy.
Z důvodu urychlení vyřizování podaných NVSZ jsou žádosti přidělovány na základě algoritmu aplikace EENVS, který přidělí podanou žádost k řešení tomu odbornému útvaru, který v dané chvíli disponuje volnou kapacitu k řešení. Žadatel žádá o NVSZ cestou příslušné aplikace CS ČR jako celek a ta mu odpovídá prostřednictvím jednoho ze svých útvarů, který je na základě svých kompetencí a odbornosti určen ke zpracování daných výstupů.
