Distributorem se rozumí osoba vymezená v § 2 písm. l) zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o PHM“). V tomto ustanovení jsou zároveň definovány výjimky, kdy se o distribuci nejedná, z nichž nejběžnější je prodej pohonných hmot z čerpací stanice.Pojem distributora zahrnuje nejen osobu, která je oprávněná prodávat pohonné hmoty na území České republiky, ale zákon o PHM tak označuje i osoby, které pohonné hmoty takto prodávají, i když k této činnosti oprávněny nejsou, např. při nelegálním obchodování (viz § 9 odst. 2 zákona o PHM).
Pojmem prodává se rozumí, že se jedná o soustavnou (opakovanou) výdělečnou činnost, tj. osoba (byť i podnikatel), která uskutečnila ojedinělý prodej pohonných hmot, se tím nestala distributorem dle zákona o PHM.
O prodej pohonných hmot z čerpací stanice se jedná v případě, pokud
- subjekty právního vztahu jsou provozovatel čerpací stanice ve smyslu § 2 písm. h) zákona o PHM jakožto prodávající a zákazník čerpací stanice (osoba, které jsou pohonné hmoty prodány) jakožto kupující,
- obsahem právního vztahu je koupě ve smyslu § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a
- předmětem právního vztahu jsou pohonné hmoty ve smyslu § 2 písm. a) zákona o PHM prodávané na čerpací stanici [§ 2 písm. f) zákona o PHM] skrze výdejní stojan opatřený měřidlem podle zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o metrologii“), jímž je pro účely tohoto prodeje provedeno měření, a údaje o pohonných hmotách a jejich prodaném množství jsou prokazatelně zaznamenány.
Osoba nakupující pohonné hmoty na čerpací stanici a dále je prodávající svým zákazníkům mimo čerpací stanici, je distributorem pohonných hmot.
Provozovatel čerpací stanice, který prodává pohonné hmoty z čerpací stanice, nakoupené u jiné čerpací stanice, není distributorem pohonných hmot. Pro posouzení provozovatele čerpací stanice jako případného „distributora pohonných hmot“ je rozhodující skutečnost, jakým způsobem pohonnou hmotu prodává („z čerpací stanice“, tj. tedy prostřednictvím jejího technického vybavení, přes stanovené měřidlo a pistoli výdejního stojanu a pokladního systému čerpací stanice nebo jiným způsobem).
Provozovatel čerpací stanice prodává pohonné hmoty z čerpací stanice (tedy prostřednictvím jejího technického vybavení – přes stanovené měřidlo a pistoli výdejního stojanu) a na jejich prodej je jejich novému vlastníku vydán doklad o prodeji pokladním systémem této stanice. Kupujícímu jsou pohonné hmoty přepraveny na místo jejich určení jakýmkoli dopravcem, nebo přepravním prostředkem, jehož vlastníkem je provozovatel čerpací stanice.
Při přepravě může být v cisterně umístěno zboží i pro více kupujících. Prodej jednotlivým kupujícím je doložen pokladními doklady (doklady o prodeji) prodávající čerpací stanice. Měřidlo autocisterny je využíváno pro kontrolu přepraveného množství, ne pro fakturaci. Množství pohonných hmot hrazené jednotlivými kupujícími odpovídá pokladním dokladům z čerpací stanice. Stáčecí lístky o stočení u jednotlivých kupujících se mohou v malém množství odlišovat od pokladních dokladů.
V tomto případě se nejedná o činnost distributora. Také není rozhodující, aby finanční úhrada za nakoupené pohonné hmoty nebo úhrada za jejich dopravu byly časově totožné s okamžikem nabytí vlastnictví k těmto pohonným hmotám. Prodej (případně prodeje) však musí být věrohodně doložen pokladním dokladem (tj. dokladem o prodeji) prodávající čerpací stanice.
Pohonné hmoty jsou na čerpací stanici provozovatele stočeny do autocisterny, která je provozovaná rovněž tímto provozovatelem. Pomocí pokladního systému čerpací stanice je vystaven doklad o prodeji na 5000 litrů. Při stočení u kupujícího je změřeno měřidlem autocisterny 5030 litrů. Provozovatel čerpací stanice předá kupujícímu doklad z pokladního systému čerpací stanice s poznámkou, že tento není určen k úhradě a dále fakturu na úhradu 5030 litrů pohonných hmot (tj. dle údajů měřidla na autocisterně).
V tomto případě se jedná o distribuci pohonných hmot. Je prodáváno množství pohonných hmot změřené měřidlem autocisterny, nikoliv měřidlem výdejního stojanu čerpací stanice a stanoveným měřidlem podle zákona o metrologii použitým pro fakturaci bylo měřidlo umístěné na autocisterně. Provozovatel autocisterny (který je zároveň provozovatelem čerpací stanice) v tomto případě nevystupuje jako dopravce pohonných hmot prodaných z čerpací stanice, ale jako distributor.
Pokud by byl provozovatel čerpací stanice při přepravě po prodeji pohonných hmot jejich dopravcem (tj. přepravoval by pohonné hmoty zakoupené na čerpací stanici), je oprávněn si účtovat přepravné za dopravovanou zásilku (měřidlo autocisterny zde může sloužit jako měřidlo kontrolní). Není však oprávněn fakturovat si cenu za odlišné množství, jenž vychází z měření měřidla autocisterny, tj. s přebytkem nebo úbytkem oproti měření na čerpací stanici.
Osoba, která mimo čerpací stanici prodává pohonné hmoty do motorových vozidel, která nejsou určena pro běžnou přepravu osob, ale např. pro závodní účely, je distributorem pohonných hmot. Zákon o PHM nerozlišuje podmínky, na jakých pozemních komunikacích a v jakém zvláštním režimu jsou pohonné hmoty používány. Pokud jsou tyto pohonné hmoty určeny k pohonu vozidla a zde opět není zákonem o PHM rozlišováno, za jakým účelem se tak děje, vztahují se podmínky zákona o PHM týkající se prodeje pohonných hmot na všechny osoby, které s pohonnými hmotami takto nakládají.
