Upozorňujeme občany, kteří zakoupili a dovezli vozidla ze Švýcarska, Norska, Lichtenštejnska či Islandu, že je nutné na dovezená vozidla podat celní prohlášení i přesto, že celní doklad se nepřikládá k žádosti o zápis do registru silničních vozidel.
Vzhledem ke skutečnosti, že Švýcarsko, Norsko, Lichtenštejnsko a Island nejsou členy Evropské Unie, na zboží zakoupené a dovezené do České republiky se pohlíží jako na dovoz zboží ze třetích zemí.
Při dovozu zboží ze třetích zemí je povinnost osoby, která zboží do Unie dovezla (popřípadě osoba, jejímž jménem a na jejíž účet jedná osoba, která zboží na toto území přepravila, případně osoba, která převzala odpovědnost za přepravu zboží poté, co zboží vstoupilo na celní území Unie) podle čl. 139 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (dále jen „UCC“) podat celní prohlášení na příslušné zboží a zboží předložit celnímu úřadu (či na jiném místě určeném nebo schváleném celními orgány nebo ve svobodném pásmu) k celnímu řízení.
Pokud by občan tuto povinnost nesplnil dopouští se tím přestupku podle § 47 zákona č. 242/2016 Sb., Celní zákon (dále jen „Celní zákon“), za který je možno uložit pokutu až do výše 4 000 000 Kč.
V případě zakoupení vozidla od dovozce, který povinnost podat celní prohlášení a uhradit vzniklé clo nesplnil, hrozí kupujícímu podle čl. 79 odst. 3 písm. c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (viz legislativa), že bude muset tento celní dluh uhradit sám. Každý prodávající by tak měl při prodeji vozidla dovezeného z výše uvedených zemí kupujícímu předložit doklad o podaném celním prohlášení a o úhradě celního dluhu a každý kupující by tento doklad od prodávajícího měl vyžadovat z důvodu jistoty úhrady celního dluhu za kupované vozidlo.
Legislativa:
Podle čl. 77 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (dále jen „UCC“): „Celní dluh při dovozu vzniká v okamžiku, kdy je zboží, které není zbožím Unie a které podléhá dovoznímu clu, propuštěno do jednoho z těchto režimu:
a) propuštění do volného oběhu, včetně propuštění podle ustanovení o konečném užití;
b) dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla.“
Podle odst. 2: „Celní dluh vzniká okamžikem přijetí celního prohlášení.“
Podle čl. 79 odst. 1 UCC „U zboží podléhajícího dovoznímu clu vzniká celní dluh při dovozu nesplněním:“
a) některé z povinností stanovených v celních předpisem pro vstup zboží, které není zbožím Unie, na celní území Unie, pro jeho odnětí celnímu dohledu nebo pro pohyb, zušlechtění, uskladnění, dočasné uskladnění, dočasné použití zboží nebo nakládání s tímto zbožím na tomto území;
Podle odst. 3 „V případech uvedených v odst. 1 je dlužníkem“:
a) každá osoba, která měla splnit dané povinnosti;
b) každá osoba, která si byla vědoma nebo si měla být vědoma, že nebyla splněna povinnost podle celních předpisů, a která jednala na účet osoby, jež byla povinna splnit tuto povinnost, nebo která se zúčastnila úkonu, jenž vedl k nesplnění této povinnosti;
c) každá osoba, která získala nebo držela dotyčné zboží a v okamžiku získání nebo přijetí zboží si byla nebo měla být vědoma, že nebyla splněna povinnosti podle celních předpisů.
Podle čl. 127 odst. 1 UCC: „Pro zboží vstupující na celní území Unie se podává vstupní souhrnné celní prohlášení.“
Podle čl. 139 odst. 1 UCC: „Zboží, které vstoupilo na celní území Unie, neprodleně po jeho vstupu předloží na určeném celním úřadě či jiném místě určeném nebo schváleném celními orgány nebo ve svobodném pásmu k celnímu řízení některá z těchto osob:
a) osoba, která zboží na celní území Unie přepravila;
b) osob, jejímž jménem nebo na jejíž účet jedná osoba, která zboží na toto území přepravila;
c) osoba, která převzala odpovědnost za přepravu zboží poté, co zboží vstoupilo na celní území Unie.“
Podle čl. 171 UCC: „Celní prohlášení lze podat před očekávaným přeložením zboží celnímu úřadu. Není-li zboží předloženo do 30 dnů od podání celního prohlášení, má se za to, že celní prohlášení nebylo podáno.“
Podle čl. 188 UCC: „Za účelem ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení, které bylo přijato, celní orgány mohou:
a) kontrolovat prohlášení a podklady;
b) požadovat od deklaranta poskytnutí dalších dokladů;
c) kontrolovat zboží;
d) odebírat vzorky za účelem analýzu nebo důkladné kontroly zboží.“
Podle čl. 201 odst. 1 UCC: „Zboží, které není zbožím Unie, a které má být uvedeno na trh Unie nebo je zamýšleno k soukromému použití nebo k osobní spotřebě na celním území Unie, se propustí do volného oběhu.
Podle odst. 2: „Propuštění do volného oběhu zahrnuje:
a) výběr veškerého dlužného dovozního cla;
b) případně výběr veškerého dlužného dovozního cla;
c) uplatněné obchodněpolitických opatření a zákazů a omezení, pokud nebyla uplatněna v dřívější fázi;
d) splnění dalších formalit stanovených pro dovoz daného zboží.“
Podle § 47 odst. 1 zákona č. 242/2016 Sb., Celní zákon (dále jen „Celní zákon“): „Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že:
a) doveze, vyveze nebo přepraví zboží v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie;
b) odejme zboží celnímu dohledu v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie;
c) poruší celní závěru v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie;
d) přechovává zboží, jehož dovozem nebo tranzitem byl spáchán přestupek;
e) v rozporu s § 10 neuchovává informace po dobu nejméně 10 let, nebo
f) nesplní některou z povinnosti souvisejících se zadržením zboží nebo dopravního prostředku podle § 40 odst. 2.“
Podle odst. 2: „Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle přímo použitelného předpisu Evropské unie:
a) pro propuštění zboží do celního režimu nebo pro nakládání se zbožím,
1. propuštěným do zvláštního celního režimu,
2. propuštěným do celního režimu vývozu,
3. dočasně uskladněným,
4. pro které bylo zřízeno zástavní právo, nebo
5. vstupujícím na celní území Evropské unie, vystupujícím z celního území Evropské unie nebo předkládaným k celnímu řízení, nebo
b) pro propuštění zboží do navrhovaného celního režimu za použití zjednodušeného celního prohlášení a jiných zjednodušení.“
Podle odst. 3: „Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie“:
a) předloží správci cla pozměněný nebo padělaný doklad,
b) poskytne správci cla nesprávný údaj nebo doklad, nebo
c) uvede nesprávné údaje v žádosti o vydání osvědčení o původu zboží nebo sama osvědčí původ zboží v rozporu s mezinárodní smlouvou v oblasti sazebních opatření.“
Podle odst. 4: „Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do 4 000 000 Kč“.
Podle odst. 5: „Dopustí-li se přestupku podle odstavce 1 nebo 2 právnická nebo podnikající fyzická osoba, lze uložit zákaz činnosti.“
