1. Z jakého důvodu používá CÚ v rámci správních řízení při doručování doporučených písemností obálky s modrým pruhem, na kterých není možné označit příkaz "NEVRACET, VLOŽIT DO SCHRÁNKY" a "ULOŽIT JEN 10 DNÍ", byť již dne 1. 7. 2009 nabyl účinnosti zákon č. 7/2009 Sb., kterým se změnil zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (viz kupř. http://www.mvcr.cz/clanek/spravni-rad-metodicke-pomucky-ke-spravnimu-radu-metodicke-pomucky-ke-spravnimu-radu.aspx ; https://www.celnisprava.cz/cz/merkur/Merkur%20%20Elektronick%20obasnk%20Celn%20sprvy%20R/6%202002.pdf - str. 17)?
Při doručování písemností ve správním řízení se povinný subjekt primárně řídí platnými právními předpisy, které danou problematiku upravují. Jedná se především o zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „SŘ").
S odkazem na ust. § 20 odst. 2 SŘ pro doporučené zásilky povinný subjekt používá zvláštní obálky (ust. č. 17 odst. 4 Poštovních podmínek České pošty, s. p. – dále jen „poštovní podmínky") s modrým případně červeným pruhem dle typu požadované služby – viz ust. čl. 18 a 19 poštovních podmínek – dodání do vlastních rukou/dodání do vlastních rukou výhradně jen adresáta. Dle č. 13 odst. 1 poštovních podmínek doporučené zásilky pošta dodá adresátovi za podmínky, že její převzetí potvrdí. Doporučenou zásilku lze vhodit do schránky pouze v případě, že to odesilatel na obálce výslovně uvede „Nevracet vložit do schránky".
Dle poštovních podmínek se požadované doplňkové služby sjednávají použitím zvláštní obálky dle ust. čl. 17 odst. 4 poštovních podmínek nebo uvedením příslušné poznámky odesílatelem na doporučené zásilce (např. „Do vlastních rukou", „Nevracet vložit do schránky"). Způsob vyznačení je libovolný – je tedy možno použít obálku s předtiskem, či požadovanou doplňkovou službu vyznačit na obálce (tiskem, otiskem razítka, nálepkou, vypsáním rukou…).
Obálky používané povinným subjektem obsahují poučení dle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „SŘ"), které je adresátovi vloženo do schránky nebo na jiné k tomu určené místo. V souladu se SŘ je adresát tímto poučen, že pokud zásilku nevyzvedne ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem lhůty.
(§ 23 odst. 4 SŘ - Adresát se vyzve vložením oznámení o neúspěšném doručení písemnosti do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo, aby si uloženou písemnost ve lhůtě 10 dnů vyzvedl; současně se mu sdělí, kde, odkdy a v kterou denní dobu si lze písemnost vyzvednout. Je-li to možné a nevyloučil-li to správní orgán, písemnost se po uplynutí 10 dnů vloží do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo; jinak se vrátí správnímu orgánu, který ji vyhotovil. – vyloučeno užitím zvláštní obálky s modrým pruhem a neuvedením požadavku vložení)
2. Byl CÚ někdy v minulosti (od počátku r. 2009 doposud) seznámen Generálním ředitelstvím cel, popř. Ministerstvem financí ČR, s jakýmkoliv doporučením či metodikou ohledně způsobu doručování v rámci jím vedených správních řízení?
Pracovníci Celního úřadu pro Jihomoravský kraj (povinný subjekt zřízen k 1. 1. 2013) jsou průběžně seznamováni s informacemi souvisejícími s výkonem a kompetencemi Celní správy ČR.
Dne 7. 4. 2014 Generální ředitelství cel na základě žádosti povinného subjektu vydalo pod č. j. 31311/2014-900000-301 – Stanovisko k používání obálek při doručování písemností.
3. Byla někdy v minulosti veřejným ochráncem (veřejnou ochránkyní) práv šetřena stížnost vůči CÚ?
4. Pokud ano, čeho se stížnost týkala, s jakým závěrem byla přešetřena a sjednal CÚ případnou nápravu?
V případě kladné odpovědi pod bodem 4. dále žádám též o kopie veškerých dokladů, kterými CÚ disponuje a tyto souvisí s šetřením případných konkrétních stížností.
K výše uvedeným otázkám 3. a 4. již povinný subjekt zaslal žadateli sdělení o odložení žádosti pod č. j. 43293-4/2016-530000-11 ze dne 18. 3. 2016 s odůvodněním, že se dotazy nevztahují k působnosti povinného subjektu, ale k působnosti Veřejného ochránce práv.
V působnosti Veřejného ochránce práv je mimo jiné přijímání a prošetřování stížností směřujících proti činnosti např. Celní správy ČR, Policie ČR, Vězeňské služby atd. Povinný subjekt nedisponuje žádnou evidencí, která by shromažďovala stížnosti směřující proti jeho činnosti podané k Veřejnému ochránci práv a tuto povinnost mu žádný právní předpis neukládá.
Nad rámec výše uvedeného povinný subjekt s odkazem na komentář k ZoSPI dále uvádí. Povinnými subjekty, které mají podle ZoSPI povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti, jsou mimo jiné i státní orgány. Ve smyslu ust. čl. 17 odst. 5 USNESENÍ 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů se informacemi vztahujícími k působnosti povinného subjektu rozumí informace o činnosti povinného subjektu. Jedná se tedy o informace nejen z výkonu veřejné správy, ale jakékoliv informace vztahující se k postavení povinného subjektu jako takového a k činnosti, kterou povinné subjekty v tomto postavení vykonávají. (zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „ZoCS").
Pro vznik povinnosti poskytovat informace je třeba spojení dvou podmínek – informace se vztahuje k působnosti povinného subjektu a povinný subjekt ji musí mít k dispozici – jinak by ust. §14 písm. c) ZoSPI bylo zbytečné. (viz rozhodnutí Krajského soudu v Brně 31 Ca 146/2007-36)
Povinný subjekt v daném případě postupoval v souladu s ust. § 14 odst. 5 písm. c) ZoSPI, poněvadž nebyly splněny důvody pro vydání rozhodnutí o odmítnutí žádosti o informace ve smyslu ust. § 15 odst. 1 ZoSPI.
